Analytici: Návrh ekonomické vlády eurozóny uklidnění na trhy nepřinese

"Jedná se o velmi obecné obrysy a včerejší závěry podle mého názoru příliš uklidnění nepřinese. Nebyly zmíněny prakticky žádné konkrétní kroky," uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
 
Podle něj je pozitivem shoda na tom, že německá i francouzská strana zdůraznily důležitost pokračující integrace eurozóny a podpora evropské společné měně.

"Rovněž je pozitivně vítána snaha zpřísnit pravidla pro snižování deficitu a zadlužení. Na druhou stranu zakomponovat je do ústavních zákonů se mi zdá být poměrně složité, už jen s ohledem na to, že mnoho evropských vlád nedisponuje ústavní většinou," uvedl analytik.
 
Jak dále sdělil, snaha zdanit finanční transakce je také velmi diskutabilní. Otázkou podle něj je, zda přes očekávaný dodatečný příjem do státních rozpočtů by zavedená daň nevedla k nižší likviditě a obchodní aktivitě na trzích a v konečném důsledku pak odlivu investorů na jiné trhy, kde se taková daň neplatí.
 
"Celkově si tedy nemyslím, že by padlo takové rozhodnutí, které by mělo vést k výraznějšímu uklidnění situace. Trnem v patě jsou současné obrovské dluhy, ke kterým prakticky nepadlo žádné slovo, jak je co nejrychleji nyní řešit. Závěry z jednání bych tak nijak nepřeceňoval," dodal Frayer.
 
"Finanční trhy spíše než na nápad ekonomické vlády eurozóny reagovaly na odmítnutí navýšení balíku pomoci EFSF a vydání společných dluhopisů eurozóny. Reakce byla poměrně negativní, a to nejen na evropských trzích, ale i na Wall Street. K uklidnění trhu tedy včerejší schůzka vrcholných představitelů Německa a Francie nepřispěla," komentoval analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Jak dále uvedl, v dlouhodobém horizontu ale navrhovaná opatření, pokud se uskuteční, mohou zamezit hlubokým problémům eura jako společné měny eurozóny.
 
"Ekonomická vláda eurozóny je poměrně logickým dalším krokem po zavedení společné měny," komentoval analytik. "V posledních letech se čím dál více ukazuje, že systém společné měny, který je založený pouze na společné měnové politice a nechává fiskální politiku čistě na členských státech, má za následek efekt černých pasažérů. Pro členské země bylo výhodnější zadlužit se, což mělo za následek vyšší momentální ekonomický růst, a tedy vyšší oblíbenost politiků. Na druhou stranu ale daň za takové zadlužení byla vysoká. Při zhoršení ekonomických podmínek najednou některým státům naprosto vyschly zdroje financování a tyto byly nuceny požádat o mezinárodní pomoc. A ta ve jménu zachování společné měny přišla," doplnil Gapko.
 
Vytvoření společné ekonomické vlády eurozóny je podle něj během na dlouhou trať a nemá tudíž žádný krátkodobý pozitivní efekt.

"V případě zavedení ekonomické vlády eurozóny by pravděpodobně došlo k tomu, že jednotlivé členské státy by byly nuceny udržovat zhruba vyrovnané rozpočty. Podle prvního návrhu by byly rozpočtové pravidla stanoveny v ústavách jednotlivých států a nebyly by tedy lehce měnitelné podle potřeby. To je na jednu stranu omezení pravomocí vlád členských zemí, ale na druhou stranu nutné opatření, pokud Evropa chce eurem stále platit za deset či dvacet let," dodal analytik.
 
"Eurozóna stojí na rozcestí, zda se vydá cestou prohloubení integrace nebo couvne o krok zpět. První varianta předpokládá společnou fiskální politiku, včetně dluhového financování, tedy dluhopisů, druhá opuštění eura," vysvětlil analytik společnosti Patria Finance David Marek. "Můžeme diskutovat, která varianta je lepší, jedno je ale jisté, současná nerozhodnost vybrat si jednu z nich je nejhorší. Společná vláda, která nemá nijak konkrétně určenou oblast působnosti, vymezení vůči národním vládám a bude se scházet jen dvakrát do roka, nebudí dojem výrazného posunu kupředu," dodal analytik.
 
Kladné hodnocení si podle něj zaslouží úsilí o zakotvení fiskální disciplíny do ústav jednotlivých států eurozóny. "Pakt stability a růstu selhal a dnes představuje téměř bezcenný dokument," konstatoval Marek.

Jak dále uvedl, nic dobrého naopak nepřinese daň z finančních transakcí. "Eurozóna nikdy nebyla klíčovým finančním centrem podobného významu jako Londýn nebo New York a po zavedení daně z finančních transakcí její význam ještě klesne. Dosavadní zkušenosti s touto daní nejsou pozitivní," doplnil analytik.
 
"Média nás v posledních hodinách zaplavují oslavnými zprávami o schůzce německé kancléřky A. Merkelové a francouzského prezidenta N. Sarkozyho v Paříži. Politici se tváří, jako že našli zázračnou pilulku, kterou pomohou Evropě. Z mého pohledu se však jedná jen o příliš povyku pro nic," konstatoval hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
 
Podle něj svět očekával, že se nejvyšší představitelé Německa a Francie setkají proto, aby se pokusili vyřešit evropské dluhy a zachránili churavějící eurozónu. "Místo toho politici s pompou představili pár národohospodářských evergreenů, které všichni známe a které se v minulosti už neosvědčily," dodal analytik.
 
Jak dále sdělil, pravděpodobnost rozpadu eurozóny po včerejším setkání politiků neklesla. "Naopak, trh je znepokojený. Evropa stále nemá žádné řešení, ale tváří se, že jej má," doplnil Pikora.
 
"Společné prohlášení představitelů Francie a Německa bylo příliš obecného rázu, trh očekával jasnější a detailnější sdělení, jak bude projekt eurobondu vypadat," konstatoval hlavní ekonom ING Commercial Banking Vojtěch Benda.
 
Jak dále sdělil, není jasné, zda budou státy eurozóny vydávat jen společné eurobondy, nebo zda paralelně budou mít možnost vydávat i své národní dluhopisy. "Možnost dál vydávat národní dluhopisy by nepochybně uvítali Němci, neboť úroky z by zůstaly velmi pravděpodobně nižší než z případného eurobondu. Naopak pro některé státy s vysokou mírou zadlužení by vydávání národních dluhopisů bylo z hlediska vysokých úroků velmi nákladné," vysvětlil ekonom.