Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Economist: Klaus patří mezi "zlé" muže Evropy

Týdeník The Economist v pátek zařadil českého prezidenta Václava Klause do "trapné party" evropských politiků. Vyčítá mu zdržování podpisu Lisabonské smlouvy a samolibé jednání s novináři.

Týdeník Klause řadí mezi kontroverzní politiky současné evropské politické scény. Srovnává ho například s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. "Trapná parta se často uchyluje k opovrhování konvenční diplomacií a PR, což je pro ně špatné," napsal týdeník.

"Klaus například obvykle odmítá hovořit se zahraničními novináři, pokud mu neslíbí, že otisknou jeho odpovědi v celém znění," vytýká list českému prezidentovi. "Naposledy pak zaútočil na západní diplomaty, kteří vyjádřili podporu pochodu homosexuálů Prahou," pokračuje Economist. Klausovi rovněž týdeník nemůže zapomenout "radostné vyhrožování zničením Lisabonské smlouvy". Týdeník píše, že členové této "trapné party" své chování obhajují tím, že byli do politiky zvoleni proto, aby učinili změny, a ne proto, aby si udělali přátele. Často jsou pak prý jejich tvrdé postoje lidmi oceňovány. "Mnoho Čechů oceňuje, že se jejich prezident staví proti eurofederalistům," napsal list.

Témata:  Václav Klaus

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.