Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Economist: Klaus patří mezi "zlé" muže Evropy

Týdeník The Economist v pátek zařadil českého prezidenta Václava Klause do "trapné party" evropských politiků. Vyčítá mu zdržování podpisu Lisabonské smlouvy a samolibé jednání s novináři.

Týdeník Klause řadí mezi kontroverzní politiky současné evropské politické scény. Srovnává ho například s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. "Trapná parta se často uchyluje k opovrhování konvenční diplomacií a PR, což je pro ně špatné," napsal týdeník.

"Klaus například obvykle odmítá hovořit se zahraničními novináři, pokud mu neslíbí, že otisknou jeho odpovědi v celém znění," vytýká list českému prezidentovi. "Naposledy pak zaútočil na západní diplomaty, kteří vyjádřili podporu pochodu homosexuálů Prahou," pokračuje Economist. Klausovi rovněž týdeník nemůže zapomenout "radostné vyhrožování zničením Lisabonské smlouvy". Týdeník píše, že členové této "trapné party" své chování obhajují tím, že byli do politiky zvoleni proto, aby učinili změny, a ne proto, aby si udělali přátele. Často jsou pak prý jejich tvrdé postoje lidmi oceňovány. "Mnoho Čechů oceňuje, že se jejich prezident staví proti eurofederalistům," napsal list.

Témata:  Václav Klaus

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin a nafta zdražují, rafinerie mají rekordní marže. Vláda může přijít s novou daní

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.