Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Economist: Klaus patří mezi "zlé" muže Evropy

Týdeník The Economist v pátek zařadil českého prezidenta Václava Klause do "trapné party" evropských politiků. Vyčítá mu zdržování podpisu Lisabonské smlouvy a samolibé jednání s novináři.

Týdeník Klause řadí mezi kontroverzní politiky současné evropské politické scény. Srovnává ho například s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. "Trapná parta se často uchyluje k opovrhování konvenční diplomacií a PR, což je pro ně špatné," napsal týdeník.

"Klaus například obvykle odmítá hovořit se zahraničními novináři, pokud mu neslíbí, že otisknou jeho odpovědi v celém znění," vytýká list českému prezidentovi. "Naposledy pak zaútočil na západní diplomaty, kteří vyjádřili podporu pochodu homosexuálů Prahou," pokračuje Economist. Klausovi rovněž týdeník nemůže zapomenout "radostné vyhrožování zničením Lisabonské smlouvy". Týdeník píše, že členové této "trapné party" své chování obhajují tím, že byli do politiky zvoleni proto, aby učinili změny, a ne proto, aby si udělali přátele. Často jsou pak prý jejich tvrdé postoje lidmi oceňovány. "Mnoho Čechů oceňuje, že se jejich prezident staví proti eurofederalistům," napsal list.

Témata:  Václav Klaus

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.