Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

The Economist: Klaus patří mezi "zlé" muže Evropy

Týdeník The Economist v pátek zařadil českého prezidenta Václava Klause do "trapné party" evropských politiků. Vyčítá mu zdržování podpisu Lisabonské smlouvy a samolibé jednání s novináři.

Týdeník Klause řadí mezi kontroverzní politiky současné evropské politické scény. Srovnává ho například s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. "Trapná parta se často uchyluje k opovrhování konvenční diplomacií a PR, což je pro ně špatné," napsal týdeník.

"Klaus například obvykle odmítá hovořit se zahraničními novináři, pokud mu neslíbí, že otisknou jeho odpovědi v celém znění," vytýká list českému prezidentovi. "Naposledy pak zaútočil na západní diplomaty, kteří vyjádřili podporu pochodu homosexuálů Prahou," pokračuje Economist. Klausovi rovněž týdeník nemůže zapomenout "radostné vyhrožování zničením Lisabonské smlouvy". Týdeník píše, že členové této "trapné party" své chování obhajují tím, že byli do politiky zvoleni proto, aby učinili změny, a ne proto, aby si udělali přátele. Často jsou pak prý jejich tvrdé postoje lidmi oceňovány. "Mnoho Čechů oceňuje, že se jejich prezident staví proti eurofederalistům," napsal list.

Témata:  Václav Klaus

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.