Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize na trzích živě: zlato prolomilo nový rekord

Cena zlata na finančních trzích ve středu opět prudce roste, kvůli poklesu amerických burz již posunula historický rekord na 1779,92 dolaru za trojskou unci. Vyplývá to z oficiálních informací z trhů.

Investoři se k zlatu uchylují jako k bezpečné investici. Na tomto vývoji se v poslední době nejvíce projevilo dění ve Spojených státech amerických. V noci na sobotu ratingová agentura Standard & Poor's srazila úvěrové hodnocení USA o jeden stupeň z AAA na AA+ s negativním výhledem. To znamená, že agentura přistoupit k dalšímu snížení ratingu. Tímto postojem S&P zapříčinila prudký pád na finančních trzích, které již předtím rozkolísaly obavy ze zpomalení ekonomického růstu a dluhové potíže v eurozóně.

Cena zlata reagovala i na poslední kroky na poslední kroky americké centrální banky (Fed), která na svém měnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním hlavní úrokovou sazbu bez změny na úrovni nula až 0,25 procenta. Na této hladině by měla zůstat nejméně do poloviny roku 2013. Zlato si jen během tohoto týdne připsalo více než šest procent.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.