Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ještě levnější benzin? Zapomeňte, vzkazují analytici

Ještě levnější benzin? Zapomeňte, vzkazují analytici

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Během týdne počítají ekonomové s ukončením zlevňování pohonných hmot u českých pump. Minulý týden přitom benzin ještě zlevnil o 16 haléřů na 35,33 koruny a nafta o 15 haléřů na 34,82 koruny za litr, uvedla v pondělí prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

V minulém týdnu oslabovaly rovněž ceny ropy typu Brent. "V pátek se její cena propadla o dva dolary v reakci na silný dolar a zprávu kartelu OPEC, který uvedl, že v dubnu dodával na trhy průměrně 30,46 milionů barelů ropy denně, což je nejvíce od listopadu minulého roku," komentoval vývoj analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Aktuálně se černé zlato obchoduje kolem úrovně 103 dolarů za barel.

Proti tomu průměrné ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamu vzrostly. Cena benzinu na tamním trhu vzrostla o 1,4 procenta, nafta podražila o dvě procenta. Na měnových trzích se navíc nedařilo české koruně, která proti dolaru oslabila o 1,5 procenta. To vše sehraji podle analytika Jedličky svoji roli při vývoji cen pohonných hmot v Česku směrem vzhůru.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.