Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zpověď studentek: Sexem si dobře vydělávají

Zpověď studentek: Sexem si dobře vydělávají
Zpověď studentek: Sexem si dobře vydělávají
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Napoprvé se stala sexuální brigádnicí jako studentka prvního ročníku vysoké školy. Za dva týdny “tvrdé práce“ v Irsku spala s více než 80 muži a vydělala si přes 200 tisíc korun! Toto je intimní zpověď Michaly (23) studentky a kněžky lásky.

"Samozřejmě jsem měla na poprvé strach, ale kamarádka, od kterého jsem se o této brigádě dozvěděla, mi řekla, že je to v klidu. Jenom prý budu muset makat. A proč jsem to udělala? Mám totiž úchylku, kabelky," svěřuje svou intimní zpověď Míša (23). Studentka sociologie na Karlově Univerzitě v Praze.

A jak se k takové práci Michala dostala? V České republice dívky odpoví na inzerát nebo přes Facebook. Při prvním pohovoru jim "náborová pracovnice" vysvětlí o co vlastně jde, zeptá se dívek, kam až chtějí zajít a vysvětlí jim, že čím více toho budou schopny udělat, tím více budou mít klientů. Podle ní ji v žádném případě do ničeho nenutili, vše je jen na dívkách, kam až chtějí zajít.

Ve chvíli, kdy dívka souhlasí s podmínkami, musí doložit negativní výsledky testů na pohlavní choroby. Pokud je nemá, musí si je nechat udělat a vrátit se minimálně 3 měsíce od jejich zhotovení. To kvůli testům na HIV. Tři měsíce je totiž průměrná doba potřebná k vytvoření dostatečného množství protilátek pro detekci laboratorními testy.

Ve chvíli, kdy dívka podepíše smlouvu na dobu určitou, většinou to bývají dva týdny, si dívka vybere destinaci, kde by chtěla "pracovat". Ve smlouvě je samozřejmě stanoven i výdělek, je to přesně polovina ze všeho, co dívka vydělá. K tomu si dívka musí platit zařízený apartmán. A to na konci "pracovního turnusu".

"Já jsem si mohla vybrat z Irska, Anglie, Francie, Německa a Švédska. Vybrala jsem si Irsko, protože jsem tam vždycky chtěla. Procestovat zelený ostrov. To jsem se ale zatraceně zmýlila, jelikož jsem vlastně makala v kuse 6 dní v týdnu. Ne že bych musela, ale zákazníci se jenom hrnuli. Irové milují Češky a Slovenky, sami říkají, že jsme krásný a Irky, že jsou oproti nám ošklivky," tvrdí nejen studentka, ale i profesionální společnice Michala.

Agentura zaplatí letenku a předá dívce telefonní číslo na člověka, který ji bude mít v dané zemi na starosti. Takzvaný "manažer". Je to vždy muž, jelikož má na starosti nejen výběr peněz, ale také dívkám slouží jako ochranka a tak trochu jako služka. Odváží špinavé prádlo do čistírny, přiváží nazpět čisté. Dělá nákupy a při výjezdech za sexuchtivým zákazníkem ji dopraví na místo. Pak čeká venku v autě, kdyby se něco zvrtlo.

Na internetových stránkách eskort servisu si zákazník vybere společnici. Zavolá na číslo v domnění, že hovoří s dívkou. Ve skutečnosti však hovoří s operátorkou, která předstírá slovanský přízvuk a domlouvá s ním čas a cenu. Po potvrzení "objednávky", operátorka zapíše zákazníka do seznamu. Tím zaručí, že při výběru peněz nedojde k nedorozumění. Jelikož operátorka ví, kolik měla dívka zákazníků za den. V této chvíli operátorka zavolá „brigádnici" a oznámí jí čas a tužby zákazníka.

A jak vypadá takový den "eskortky" na apartmánu? "Většinou jsem se probudila kolem poledne, dala si sprchu a napsala operátorce, že jdu ven na oběd nebo nakupovat hadříky, že budu schopná začít makat například od dvou hodin odpoledne. Jakmile mi přišla smska "OK", tak jsem si zašla do města, udělat nákupy a projít se. Pak jsem přišla zpět na apartmán, ohlásila že jsem připravená a vždycky si pořádně přihnula z lahve vodky, aspoň dvě deci," vzpomíná Míša.

Ve chvíli kdy se dívky vrací zpět na apartmán, začíná jim "směna", podle smlouvy mají dívky právo odmítnout zákazníka, ale to se Míše stalo jenom párkrát.

"Nikdo mě k ničemu nenutil, jenom "manažer" mi doporučoval vzít si zákazníků co nejvíc, kvůli výdělku. Když už to dělám, tak ať z toho co nejvíce vytřískám," hodnotí pobyt sexuální brigádnice.

"Nejvíc peněz jsem vydělala kolem půlnoci o víkendech. V Irsku se všechny hospody zavírají o půlnoci, tak ty mladý kluci, když nesbalí nějakou slečnu na diskotéce nebo klubu, tak volají holkám na eskort. No a já samozřejmě nemohla usnout, protože kdybych si zdřímla, tak bych byla rozespalá, a to jsem nechtěla. Já jsem končila kolem čtvrté ráno," dodává Michala.

"Já jsem si účtovala 160 Euro na hodinu, 90 Euro za půl hodiny, v ceně je zahrnuto vše. Když jsem dělala výjezd za zákazníkem, hodina stála 220 Euro, půl hodiny se nedělalo. Domů do Čech jsem si přivezla něco málo přes 200 tisíc korun, po zaplacení letenky a nájmu agentuře," kalkuluje studentka sociologie.

Psychologové poukazují na obrovský problém, který na dívky čeká, když se vrátí zpět do reality normálního života. Zvykly si na značný příjem, který měly k dispozici jako eskortky. Zalíbila se jim vysoká životní úroveň. Zkrátka si zvykly na peníze. Pak přichází šok a proto se někdy dívky k této práci vrací.

Výzkumy uvádějí, že 30% českých studentek vysokých škol si přivydělává prostitucí, striptýzem či prací v porno branži. Do tohoto čísla jsou započítány i dívky, které alespoň jednou za peníze dělaly pánům profesionální doprovod.

"Já to teď nedělala, půl roku, našla jsem si přítele. Když jsem mu řekla o své minulosti, zkoprněl a řekl, že jsem k***a a nechal mě. Je těžké se s tím vyrovnat. Za ty peníze to nestálo," dodává zhrzeně Michala.

Témata:  prostituce

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.