Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfka úřadu šlápla mafiánům na kuří oko. A jde jí o život

Šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové (56) jde zřejmě o život. Musela si dokonce pořídit celý tým nabušených ochránců.

Ostří hoši, kteří jí obklopují se o její bezpečnost starají zhruba od 5. dubna, toto datum není náhodné, v ten den se totiž sešla Bezpečnostní rada státu. Ta se v čele s premiérem Nečasem zabývala problematikou solární energie. Řešili tuto problematiku z hlediska energetické bezpečnosti a zvyšováním agresivity a nátlaků některých kruhů.

A proč jde teď Vitáskové o život? Důvodem je její kritika solární byznysu. Po jejím nástupu do úřadu si nechala zpracovat hloubkový audit, který odhalil, že někteří pracovníci ERÚ postupovali zřejmě nezákonně při stanovování výkupních cen solární energie. Škody mohou dosáhnout desítky miliard korun. Předražená solární energie stojí každou českou rodinu 712 korun ročně navíc a to právě kvůli těmto přemrštěným výkupním cenám.

ERÚ teď navíc vysílá na solární elektrárny anonymními majiteli speciální kontrolní tým zvaný „Rychlé šípy". Ten se bude zajišťovat, zda dodržují podmínky přidělených licencí, a čerpají tak oprávněně obří státní dotace.

Tvrdá kritika Vitáskové a její tlak na snížení cen elektřiny zřejmě není pochuti solárním kmotrům. Ti teď musí podle zákona na své náklady odstranit panely, které byly na trh uvedeny před 1.1. 2013.

Témata:  Solární energie

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.