Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kalousek vyhlásil válku hazardu. Počet pokut enormně roste

Ministerstvo financí (MF) vloni uložilo sankce za porušení loterního zákona ve výši 22,8 milionu korun, to představuje proti roku 2011 nárůst o 100 procent. Během sledovaného období zahájil rezort Miroslava Kalouska (TOP 09) 655 správních řízení (+20 procent), informovalo v úterý MF.

"Z čísel je jednoznačně zřejmé, že reorganizace státního dozoru zahájená v roce 2011 vedla ke zvýšené efektivitě i v roce 2012. To se odrazilo ve zvýšeném počtu zahájených správních řízení kvůli porušení povinností stanovených loterním zákonem," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že očekává pokračování tohoto trendu i v letošním roce.

Od 1. ledna je státní dozor v této oblasti převeden pod specializovaný finanční úřad s celostátní působností. Ministr Kalousek očekává, že tento krok přispěje k ještě vyšší výkonnosti při postihování těch, kteří porušují loterní zákon.

"Důraz bude kladen také na kontrolu správné výše odvodů z loterií, a to ve spolupráci s jednotlivými správci daně," zakončil šéf rezortu financí.

Témata:  Miroslav Kalousek hazard

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.