Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nepoučitelní ministři! Bude Česko vracet dotace?

Nepoučitelní ministři! Bude Česko vracet dotace?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nejvyšší kontrolní úřad našel chyby v tom, jak ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo kultury nakládalo s prostředky z Integrovaného operačního programu Evropské unie. Resorty riskují, že přijdou o významnou část poskytnutých peněz, varuje pondělní zpráva úřadu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na poskytování a čerpání peněz z Integrovaného operačního programu (IOP) v letech 2007 až 2011, konkrétně prověřil oblast, která slouží obnově a využití památek UNESCO a národních kulturních památek. Operační program běží do roku 2013.

Kontroloři si posvítili na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), protože to zodpovídá za řízení operačního programu, a na resort kultury (MK). Ten se stará o administrativu, vybírá konkrétní projekty a poskytuje dotace těm, kdo uspějí. Úřad prověřil také třináct jednotlivých projektů u dvanácti subjektů.

Pochybila obě ministerstva a v osmi případech z třinácti projektů našel NKÚ porušení zákona o veřejných zakázkách. MMR nezajistilo nezávislý dohled nad programem. Pověřený auditní subjekt byl personálně a částečně také finančně závislý na ministerstvu, které však za IOP zodpovídá. Podle NKÚ resort nestanovil ani veškeré potřebné ukazatele, podle nichž by dokázal vyhodnotit, zda jsou peníze utráceny účelně a hospodárně.

MK zase podpořilo takové projekty, u nichž je odborné posudky výslovně varovaly, že hrozí zakázaná veřejná podpora. Mělo upozornit Evropskou komisi, nikoli vyplácet peníze. NKÚ varuje, že takový postup může vést ke ztrátě významné části čerpaných prostředků.

Resort kultrury ve své reakci na nález NKÚ uvedl, že si je zmíněných rizik vědom a již přijal opatření, aby je eliminoval. "Došlo například k revizi některých projektů, kdy byly upravovány některé aktivity projektu či byly změněny skupiny obyvatel, na které projekty mají cílit," sdělilo ministerstvo. Dodalo, že pracuje s odborníky na veřejnou podporu.

MK navíc s vědomím a souhlasem MMR neoprávněně vyplatilo 185,4 milionu korun, když poskytlo finance na opravu nemovitostí, které do ranku Národní podpory využití potenciálu kulturního dědictví nespadají: nejsou ani památkou UNESCO ani národní kulturní památkou. Platí to třeba o bývalé sýpce a konírně ve Velehrad na jižní Moravě nebo o bývalý jezuitský seminář a kolej v Jindřichově Hradci.

U této výtky se MK zaštiťuje rozhodnutím MMR. To vydalo závazný výklad, podle něhož se pracuje s přidanou hodnotou památek a jejich umístěním v památkové zóně. "Pokud je pro dosažení cílů projektu nezbytné technologické zázemí nebo projektové aktivity realizovat i v jiných nemovitostech (než jsou památky UNESCO či národní kulturní památky, pozn. red.), posoudí se, zda žadatel jasně prokázal jejich nezbytnost a přímou vazbu na cíle projektu. Dále se posoudí, zda uvedené jiné nemovitosti jsou umístěny v téže památkové rezervaci, v téže památkové zóně nebo v tomtéž ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny," specifikuje výklad MMR.

Úřad prozkoumal rovněž dvanáct příjemců dotací v celkové výši 980,6 milionu korun – v osmi případech narazili na porušení zákona o veřejných zakázkách. Například Římskokatolická farnost Velehrad nejenže u jedné zakázky nevyřadila nabídku, která nesplňovala podmínky zadání, dokonce ji vybrali jako vítěznou. Dolní oblast Vítkovice zase neoprávněně inkasovala 1,5 milionu za práce a dodávky, které neodpovídají smlouvám a fakturám.

MK tvrdí, že není v jeho silách kontrolovat, zda všechny položky na fakturách odpovídají realizované skutečnosti, provádí jen namátkovou kontrolu, u níž pochybení v případě Vítkovic nezjistilo. Přesto se úřad podle svých slov snaží hledat řešení. "Považujeme uvedené nedostatky za hodné zřetele, a proto jsme pro eliminaci takovýchto rizik zahájili spolupráci se stavebními experty, kteří dohlížejí na realizaci stavebních částí projektů," dodalo ministerstvo.

Témata:  dotace z EU

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.