Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nepoučitelní ministři! Bude Česko vracet dotace?

Nepoučitelní ministři! Bude Česko vracet dotace?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nejvyšší kontrolní úřad našel chyby v tom, jak ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo kultury nakládalo s prostředky z Integrovaného operačního programu Evropské unie. Resorty riskují, že přijdou o významnou část poskytnutých peněz, varuje pondělní zpráva úřadu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na poskytování a čerpání peněz z Integrovaného operačního programu (IOP) v letech 2007 až 2011, konkrétně prověřil oblast, která slouží obnově a využití památek UNESCO a národních kulturních památek. Operační program běží do roku 2013.

Kontroloři si posvítili na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), protože to zodpovídá za řízení operačního programu, a na resort kultury (MK). Ten se stará o administrativu, vybírá konkrétní projekty a poskytuje dotace těm, kdo uspějí. Úřad prověřil také třináct jednotlivých projektů u dvanácti subjektů.

Pochybila obě ministerstva a v osmi případech z třinácti projektů našel NKÚ porušení zákona o veřejných zakázkách. MMR nezajistilo nezávislý dohled nad programem. Pověřený auditní subjekt byl personálně a částečně také finančně závislý na ministerstvu, které však za IOP zodpovídá. Podle NKÚ resort nestanovil ani veškeré potřebné ukazatele, podle nichž by dokázal vyhodnotit, zda jsou peníze utráceny účelně a hospodárně.

MK zase podpořilo takové projekty, u nichž je odborné posudky výslovně varovaly, že hrozí zakázaná veřejná podpora. Mělo upozornit Evropskou komisi, nikoli vyplácet peníze. NKÚ varuje, že takový postup může vést ke ztrátě významné části čerpaných prostředků.

Resort kultrury ve své reakci na nález NKÚ uvedl, že si je zmíněných rizik vědom a již přijal opatření, aby je eliminoval. "Došlo například k revizi některých projektů, kdy byly upravovány některé aktivity projektu či byly změněny skupiny obyvatel, na které projekty mají cílit," sdělilo ministerstvo. Dodalo, že pracuje s odborníky na veřejnou podporu.

MK navíc s vědomím a souhlasem MMR neoprávněně vyplatilo 185,4 milionu korun, když poskytlo finance na opravu nemovitostí, které do ranku Národní podpory využití potenciálu kulturního dědictví nespadají: nejsou ani památkou UNESCO ani národní kulturní památkou. Platí to třeba o bývalé sýpce a konírně ve Velehrad na jižní Moravě nebo o bývalý jezuitský seminář a kolej v Jindřichově Hradci.

U této výtky se MK zaštiťuje rozhodnutím MMR. To vydalo závazný výklad, podle něhož se pracuje s přidanou hodnotou památek a jejich umístěním v památkové zóně. "Pokud je pro dosažení cílů projektu nezbytné technologické zázemí nebo projektové aktivity realizovat i v jiných nemovitostech (než jsou památky UNESCO či národní kulturní památky, pozn. red.), posoudí se, zda žadatel jasně prokázal jejich nezbytnost a přímou vazbu na cíle projektu. Dále se posoudí, zda uvedené jiné nemovitosti jsou umístěny v téže památkové rezervaci, v téže památkové zóně nebo v tomtéž ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny," specifikuje výklad MMR.

Úřad prozkoumal rovněž dvanáct příjemců dotací v celkové výši 980,6 milionu korun – v osmi případech narazili na porušení zákona o veřejných zakázkách. Například Římskokatolická farnost Velehrad nejenže u jedné zakázky nevyřadila nabídku, která nesplňovala podmínky zadání, dokonce ji vybrali jako vítěznou. Dolní oblast Vítkovice zase neoprávněně inkasovala 1,5 milionu za práce a dodávky, které neodpovídají smlouvám a fakturám.

MK tvrdí, že není v jeho silách kontrolovat, zda všechny položky na fakturách odpovídají realizované skutečnosti, provádí jen namátkovou kontrolu, u níž pochybení v případě Vítkovic nezjistilo. Přesto se úřad podle svých slov snaží hledat řešení. "Považujeme uvedené nedostatky za hodné zřetele, a proto jsme pro eliminaci takovýchto rizik zahájili spolupráci se stavebními experty, kteří dohlížejí na realizaci stavebních částí projektů," dodalo ministerstvo.

Témata:  dotace z EU

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Brigáda v roce 2026: Na těchto chybách můžete zbytečně přijít o peníze

S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.