Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU chce "odstřelit" chudší členské země!

EU chce

Foto: Vlada.cz

Premiéru Petru Nečasovi se nikterak nezamlouvá připravený rozpočet Evropské unie na roky 2014-2020 a požaduje škrty v politice soudržnosti. Jeho stanovisko plně podporuje místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák kvůli nevýhodnosti sestaveného rozpočtu pro Českou republiku.

Navržený rozpočet obsahuje snížení dotací až o 30%, což by se nejvíce dotklo nejméně vyspělých členů Evropské unie. To zcela popírá základ politiky soudržnosti, která má vyrovnávat rozdíly mezi zeměmi.

„Občané členských států a hlavně nově přistoupivších členů budou v budoucnu hodnotit evropské představitele na základě toho, jak se zachovali v době krize. Pokud budou obětovány méně vyspělé země, dále to podkope jejich důvěru v evropské instituce," uvádí Vlasák.

Úspor je dle Vlasáka možné dosáhnout lepší kontrolou vydávaných prostředků skrze evropské dotace. A aby šla Evropská unie příkladem, bylo by vhodné, aby Evropský parlament měl jen jedno sídlo. To by EU uspořilo dokonce stamiliony eur za rok.

Témata:  EU Petr Nečas

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.