Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf PK alarmuje! Jídlo kvůli DPH zdraží

Šéf PK alarmuje! Jídlo kvůli DPH zdraží

Foto: Pixmac

Změny sazeb DPH povedou ke zvýšení ceny potravin v Česku minimálně o deset procent. Je o tom přesvědčený prezident Potravinářské komory Miroslav Toman, který to v pátek uvedl na Radiožurnálu.

"Když si k tomu připočtu zvýšení cen energií, zvýšení cen dopravy atd., tak si myslím, že ceny potravin se zvednou minimálně o deset procent. Myslím, že se to projeví během půlroku až roku po navýšení DPH," prohlásil Toman. Ve stejném pořadu ale tvrdil, že výrobci ani obchodníci nejsou hloupí a úpravy si tak do cen promítnou těsně předtím, než se DPH zvedne. V obchodech pak budou moci říct, že ceny zachovali. Pro potravinářské firmy bude cenové zvýšení podle Tomana znamenat nižší výrobu. Spotřebitelé totiž budou častěji nakupovat například v Německu a českým obchodníkům se sníží prodej. Vláda chce od příštího roku zvýšit sníženou sazbu DPH z 10 na 14 procent, o rok později by se pak obě sazby měly sjednotit na úrovni 17,5 procent. V současnosti a pro příští rok bude přitom základní úroveň DPH dvacetiprocentní.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.