Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macek ví, jak snížit daně! Je to tak prosté...

K radikálnímu snížení daní v Česku by stačila jediná věc. Silná vláda. Ta, kdyby zredukovala šedou ekonomiku, by získala obrovské množství financí. Píše o tom Miroslav Macek. Jenže silná vláda tu již dlouho nebyla.

„Pokud by se podařilo některé budoucí silné vládě zredukovat příšerně rozbujelou šedou zónu veřejnoprávních i soukromých institucí a podniků, žijících vesměs z dotací a dalších zdrojů veřejných peněz, …, mohly by se velmi snížit daně při zcela vyrovnaném nebo přebytkovém rozpočtu,“ píše Macek s tím, že příkladů je v médiích přehršel.Problém je ale v tom, že silná vláda v Česku dlouhá léta nebyla. Poslední silnější vláda padla spolu s Opoziční smlouvou. Od té doby vznikaly křehké koalice, kdy menší strany vydíraly ty větší a ty větší zase vystupovaly vůči těm menším netolerantně.Změnu měla přinést vláda Petra Nečase. Zdálo se, že pravicová koalice ODS, TOP09 a VV přinese změnu. Opak se ukázal pravdou. Věci veřejné vydíraly větší strany, mezi kterými zuří vzájemný boj o voliče.Otázkou tedy je, zda současný poměrný systém při volbách do sněmovny může vyprodukovat silnou vládu. Poměrný systém totiž nahrává koaličnímu uspořádání vlády. Na druhou stranu většinový systém zákonitě potlačuje menší strany, a tudíž méně reprezentuje názor veřejnosti.

Témata:  daně Miroslav Macek

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.