Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena za pohřeb v roce 2012 stoupne

Plánované zvýšení DPH z 10 na 14 procent a očekávané navýšení cen energií může v příštím roce zdražit pohřby až o stokoruny. Agentuře Mediafax to řekla ředitelka Pohřebního ústavu města České Budějovice a krematoria Kateřina Vrbová.

O kolik přesně by ceny za pohřební a kremační služby mohly v příštím roce stoupnout, není zatím úplně jasné.

"Nyní se to ještě nedá určit a například u nás, kteří máme danou regulaci ve věcně usměrňovaných cenách, to bude jasnější až po Novém roce. Tyto věcně usměrňované náklady máme nařízené od doby, kdy stát zrušil příspěvek na pohřebné,“ uvedla Vrbová.

Do věcně usměrňovaných cen se počítají například přímé mzdy, materiál, nebo pracovní a ochranné pomůcky. Všichni provozovatelé krematorií a obřadních síní pak podle nákladů v předchozím roce určí případné navýšení.

"Co se týče navýšení DPH, tak to ovlivní výslednou cenu, a to o tolik procent, o kolik vláda a parlament schválí. Zda nastane navýšení cen pohřbů a kremací kvůli energiím, to zatím říct neumíme," uvedla Vrbová. V českobudějovickém krematoriu se ročně koná v průměru 1640 obřadů a 2300 žehů zemřelých.

Průměrná cena pohřbu žehem s obřadem vyjde v současné době na 20 až 25 tisíc korun. Žeh zesnulého bez obřadu stojí pak zhruba okolo deseti tisíc. Pokud jde o pohřeb takzvaně do země, ceny se pohybují od 30 do 50 tisíc korun.

Témata:  pohřebnictví

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.