Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jakl s Hájkem berou nad sto tisíc a vy se tomu divíte?

Hradní pán konečně uvolil zveřejnit platy svých komoří Jakla a Hájka. Ani hlava státu totiž nemůže ignorovat rozhodnutí soudu a tak konečně víme, že jeho hlavní spolupracovníci mají pohádkový plat ve výši více jak sto tisíc korun měsíčně.

Kancelář prezidenta respektuje rozhodnutí soudu a díky tomu mohly Lidové noviny zveřejnit přesná čísla. Vicekancléř Hájek pobírá krásných 111.666 korun, prezidentův tajemník Ladislav Jakl „jen“ 103.786 korun.Co to ale vypovídá? De facto se jedná o dva vysoké manažery Hradu. Stotisícový plat je sice v rámci veřejné správy ojedinělý (má ho pouze 50 úředníků státu), ale pokud vezmeme v potaz různé odměny nad rámec platu, které se mnohdy rovnají částkám vyšším než půl milionu, je jejich plat v mezích.Na druhou stranu, pokud se podíváme na prospěch těchto mužů pro mezinárodní pověst České republiky, je otázkou, zda si takové „prachy“ zaslouží. Oba dva jsou svými konzervativními a euroskeptickými názory pro českou diplomacii spíše přítěží.Každopádně ale je jasné, že většina z nás si může o takovém platu nechat jen zdát. Povězme si však na rovinu. Kdo z vás by chtěl spolupracovat s povýšeným a přehnaně sebevědomým člověkem jako je Václav Klaus jen za průměrný plat?

Témata:  prezident ČR

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.