Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levnější nafta a benzin nebude! Lidé by více jezdili, oponuje návrhu ministerstvo

Levnější nafta a benzin nebude! Lidé by více jezdili, oponuje návrhu ministerstvo

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Novela zákona, která by měla snížit spotřební daň na naftu o 2,5 koruny na litr a u benzinu o 1,5 koruny na litr, u vlády Petra Nečase (ODS) ve středu neuspěla. Návrh z pera šéfa hospodářského výboru sněmovny Milana Urbana (ČSSD) podle zdroje agentury Mediafax získal od vlády negativní stanovisko.

Urban se snažil o snížení daně už loni v říjnu. Kvůli ceně 120 dolarů na barel je podle něj teď situace odlišná. "Podávám sice návrh znovu v relativně krátkém čase, ale situace se dramaticky změnila," uvedl šéf hospodářského výboru už dříve na dotaz agentury Mediafax.

Podání návrhu zdůvodnil napětím v Íránu, odkud Česká republika už ropu přestala odebírat. "Pokud Írán skutečně přestane dodávat do EU ropu - a zatím je vysoce pravděpodobné, že k tomu dojde – vznikne další tlak na ceny pohonných hmot," řekl.

Cena ropy nyní atakuje 125 dolarů na barel, během října 2011 se pohybovala okolo hodnoty 112 dolarů za barel. Tehdy mu návrh schválil hospodářský výbor, na plénu sněmovny změna neprošla.

Ministerstvo financí podle Urbana nechce přiznat chybu z roku 2009, kdy zvýšilo spotřební daň u motorové nafty o korunu. Nyní občané platí na spotřební dani za litr benzinu 12,84 koruny, za litr nafty 10,95 koruny.

Podle Urbana by stát na snížení spotřební daně vydělal, více autodopravců by čerpalo na území České republiky. "Za dva roky se může tento propad pohybovat okolo 12 miliard korun, které mohly být příjmem státnímu rozpočtu," dodal. Další peníze by podle jeho slov mohl získat stát také multiplikačním efektem. "Na sto litrů vytočené nafty je tržba pět korun na doplňkovém zboží, může se to odrážet i v zaměstnanosti," podotknul.

Skoro všechna ministerstva (například i kultury), kromě školství a životního prostředí, s návrhem nesouhlasila. Ministerstvo financí zmínilo, že by stát mohl přijít na dani i o 15,1 miliardy korun, dopady na spotřebitele jsou podle něj nejisté, protože distributoři by si zvýšili marže. A lidé by podle něj více jezdili, takže by návrh měl negativní dopady na životní prostředí.

Ministerstvu dopravy chybí "skutečně objektivní makroekonomická studie", která by dokázala, že by stát doopravdy na změně vydělal, jak si myslí Urban.

Premiér Petr Nečas (ODS) na začátku února prohlásil, že vláda změnu spotřební daně nepodpoří, větší výnos na dani totiž snížením neočekává. "Myslím si, že pan premiér má špatné informace," podotknul Urban, který poukázal na studii Vysoké školy ekonomické.

Cena ropy bude podle sociálního demokrata i nadále stoupat. "Návrh má zatím podporu sociálních demokratů a téměř jisté je, že pro něj zvednou ruku i komunisté," uzavřel Urban.

Přes nesouhlas vlády zákon posoudí Poslanecká sněmovna.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.