Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jen kosmetické opatření. FED si nechce vystřílet všechny náboje

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Americká centrální banka ve středu dle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu. Naposledy Fed snižoval sazby před deseti lety, když bojoval s finanční krizí.

Dnes se americká ani světová ekonomika v zásadní krizi nenachází, nicméně růst napříč celým vyspělým světem zpomaluje. Jsme v situaci, kdy jednotlivá hospodářství jedou na hraně svého potenciálu a jak v Evropě, tak v USA je nezaměstnanost blízko historických minim. Americká centrální banka tak provedla pouze kosmetické snížení sazeb, aby odvrátila riziko recese. Do větších akcí se nyní bankéři pustit neplánují, Donaldu Trumpovi navzdory. Zatím.

Fed musí ke snižování sazeb přistupovat opatrně, protože základní úroková sazba je nyní pouze na úrovni 2,25 procenta, čímž je prostor pro případný budoucí boj s recesí nebo jakoukoliv krizí omezený. Fed si nechce vystřílet všechny náboje, jako se stalo se snižováním sazeb Evropské centrální bance.

Někteří analytici ale očekávali rychlejší pokles sazeb nebo alespoň náznak od představitelů Fedu, že v blízké budoucnosti budou snižovat sazby výrazněji. Toto se ovšem nenaplnilo, proto také akciové trhy reagovaly propadem, byť po snížení sazeb zpravidla naopak rostou. Poslední vývoj na trzích je ale logický. Především americké akciové indexy jsou poblíž historických maxim, americká ekonomika je v pozdní fázi hospodářské konjuktury, a mnozí investoři se tak obávají budoucí recese.

Také americký prezident Donald Trump je s pomalým snižováním úrokových sazeb ze strany Fedu nespokojen. Stále volá po jejich rychlejším snižování. Není se čemu divit. Příští rok jsou v USA prezidentské volby a uvolněnější monetární politika by Donaldu Trumpovi ve znovuzvolení jistě nebyla na škodu, protože by krátkodobě pomohla hospodářství i akciovým trhům. Fed však sleduje jiné parametry než prezidentovo znovuzvolení, a to především udržitelný hospodářský růst, respektive nízkou míru nezaměstnanosti a cenovou stabilitu v podobě přiměřené míry inflace. Proto také Trump „tlačí“ na výměnu šéfa Fedu. Rád by viděl ve výboru Fedu, který rozhoduje o výši sazeb, členy, kteří by jeho přáním více naslouchali.

Investoři nemusejí v blízké budoucnosti na trzích v tomto ohledu očekávat nějaké bouřlivé zvraty. Vývoj ale bude jistě zajímavé sledovat. Už třeba proto, že se pravděpodobně dočkáme dalších eskapád ze strany Donalda Trumpa, který bude na Twitteru poučovat Fed o monetární politice, říká Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust.

Témata:  Fed (Americká centrální banka) ekonomika úrokové sazby

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.