Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Děsivá prognóza: Rekordně drahé brambory, pivo i zájezdy. Ekonom nastínil, co nás čeká

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Míra inflace v červnu v souladu s očekáváním trhu zpomalila na úroveň 2,7 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak ovšem očekávání České národní banky, která pro červen ve své aktuální prognóze předpokládá úroveň inflace 2,4 procenta. Upozornil na to ekonom Lukáš Kovanda s tím, že meziměsíčně hladina spotřebitelských cen stoupla o 0,2 procenta.

V meziměsíčním, ale i meziročním pohledu, se podle ekonoma citelně projevil růst cen dovolených. Cenové tlaky v oblasti „last minute“ zájezdů jsou letos umocněny odstavením problémových boeingů typu 737 MAX.

"Pokračoval také růst cen brambor, jejichž cena se vyhoupla na historické maximum 27 korun za kilogram. Nejdramatičtější fázi cenového růstu však už mají brambory i další zelenina typu cibule nebo zelí za sebou. Důvodem rekordního zdražování brambor je loňské sucho a třetí nejhorší úroda v historii sledování od roku 1920. Částečně kvůli loňskému suchu ale zdražuje také třeba pivo, jež se vyrábí i z chmele a ječmene, tedy plodin rovněž nepříznivě zasažených loňským prakticky celoevropským suchem," tvrdí Kovanda.

Tempo meziroční inflace podle něj zvolňuje z důvodu vyšší základny meziročního srovnání a ze stejného důvodu pak bude toto tempo dále zvolňovat ve druhém pololetí. I ve zbytku roku ale prý však zůstane nad úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent. Míra inflace za celý letošní rok vykáže úroveň 2,5 procenta.

"Zmírňovat by také v letošním druhém pololetí měly cenové tlaky v oblasti potravin. Příznivě působí prvotní odhad letošní sklizně obilovin v ČR, který je nejvyšší minimálně od roku 2010. To signalizuje, že sucho a povětrnostní extrémy by neměly mít letos a příští rok tak ničivý, a tedy tak inflační dopad v oblasti zemědělství a potravinářství jako uplynulých měsících," doplnil ekonom.

Upozornil, že ke zmírnění tempa inflace v červnu přispěl pokles cen pohonných hmot, které předtím jak v březnu, tak v dubnu i květnu zdražovaly. Rostly ale nadále ceny bydlení, energií i služeb.

Nadále také v červnu působila na růst cen napříč sektory, od potravinářství po služby, klíčová složka jádrové inflace, tedy mzdy.

"Z pohledu České národní banky je příznivé, že se míra inflace nadále drží v tolerančním pásmu jejího inflačního cílování. Ale pokud by nečekaně a přechodně vystřelila mimo pásmo, nad úroveň tří procent, což je málo pravděpodobné, centrální banku to samo o sobě nepřiměje k druhému letošnímu zvýšení základní úrokové sazby," dodal Kovanda.

Aby tuto sazbu zvýšila, muselo by podle ekonoma nastat výrazné zlepšení mezinárodní ekonomické a obchodní situace, což je v tuto chvíli málo pravděpodobné. S největší pravděpodobností podle něj zůstane základní úroková sazba ČNB na stávající úrovni dvou procent i ve zbytku letošního roku.

Témata:  potraviny pivo dovolená ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.