Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot se zvyšují. Benzin zdražil za týden skoro o 30 haléřů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ceny pohonných hmot v Česku se dál zvyšují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 28 haléřů na 33,67 koruny za litr. Nafta zdražila od minulé středy o 17 haléřů na 32,74 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Jen od začátku května stoupla průměrná cena benzinu o 73 haléřů a nafty o 48 haléřů.

Nejdražší pohonné hmoty tankují řidiči v Praze. Litr Naturalu 95 vyjde v metropoli v průměru na 34,12 koruny a stejné množství dieselu na 33,37 koruny.

Hranici 34 korun za litr překročila cena benzinu už jen na Vysočině. Průměrná cena nafty se vyšplhala nad 33 korun kromě Prahy a Vysočiny také v Plzeňském kraji.

Naopak nejnižší průměrné ceny nafty má Jihočeský kraj. Litr dieselu tam vyjde 32,36 koruny. Litr benzinu stojí na jihu Čech 33,39 koruny, stejně jako v Královéhradeckém kraji.

Průměrná cena pohonných hmot v ČR k 29. květnu (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 33,67 32,74 Praha 34,12 33,37 Jihočeský 33,39 32,36 Jihomoravský 33,77 32,83 Karlovarský 33,54 32,46 Královéhradecký 33,39 32,46 Liberecký 33,60 32,65 Moravskoslezský 33,47 32,51 Olomoucký 33,65 32,78 Pardubický 33,55 32,56 Plzeňský 33,93 33,04 Středočeský 33,85 32,94 Ústecký 33,63 32,52 Vysočina 34,06 33,32 Zlínský 33,40 32,51

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.