Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf SZPI: Každá polská potravina může ublížit! Vše je dokonale falšováno

Posypovou sůl mohly v Polsku do jídla přidávat tisíce firem, uvedl v pondělním vysílání Rádia Impuls ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta. Podle něj je v současné době pro spotřebitele každý výrobek z Polska potenciálně rizikový.

"Ten spotřebitel na to reaguje. A reaguje na to nedůvěrou k polskému výrobku, k jakémukoliv, a zcela oprávněně," řekl ve vysílání Šebesta.Pokud podle něj Česká republika nemá informace o tom, které výrobky jsou v pořádku a v jakých konkrétních výrobnách se pracovalo s posypovou solí, je jasné, že spotřebitel vnímá každý výrobek z Polska jako potenciálně rizikový.Inspekce kvůli kauze posypové soli v polských výrobcích už zpřísnila kontroly na hranicích.Ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce mluvil i o dokonalejším falšování při výrobě potravin, zcela problém nevyřeší prý ani zpřísněná kontrola inspektorů."Moc to nepomůže. To falšování je děláno už tak dokonale, kdy se to různě aromatizuje a prostě přidají se tam další některé látky, které vytvoří tu kompaktnost toho, že na ten první pocit nebo pro toho spotřebitele to nemusí být tak markantní," uzavřel Šebesta.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.