Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čísla o soběstačnosti ČR v zemědělství jsou katastrofální, upozorňuje Babiš

řepka olejka
řepka olejka
Foto: Pixabay

Jako katastrofální označil premiér Andrej Babiš (ANO) údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na sněmu Agrární komory v Brně.

Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.

"Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje," řekl Babiš.

Vyzval také zemědělce, aby bojovali proti nepravdám týkajícím se podle něj pěstování řepky, které jako nadměrné kritizují hlavně ekologové.

"Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda," zdůraznil Babiš. Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Bývalý ministr zemědělství a nyní opoziční poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK napsal, že řepka je zlepšující plodina. "V osevním postupu je lepší než například obiloviny jako pšenice, ječmen a podobně," uvedl Jurečka. Za jeho vedení ministerstva zemědělství v roce 2017 vláda schválila zprávu o stavu vodního hospodářství, která konstatovala, že pesticidy k ošetření plodin jako řepka a kukuřice významně kontaminují podzemní vody na rozdíl od herbicidů používaných pro ošetřování obilnin, které vodu nekontaminují v takovém rozsahu. Už v roce 2016 ministerstvo za Jurečky představilo vizi do roku 2030, v níž se předpokládalo snížení výměry olejnin včetně řepky, která tvořila přes 80 procent ploch olejnin. "Snížení řepky v osevním postupu se podaří jedině tehdy, když bude vláda více podporovat citlivé komodity jako ovoce, zelenina, brambory, cukrová řepa, krmné plodiny a živočišnou výrobu," řekl Jurečka.

Podle něj v takové chvíli začnou zemědělci pěstovat více těchto plodin a méně řepky. "Bohužel tím, že ministerstvo zemědělství například chystá novelu zákona o potravinách, kde chce rozmělnit deficnici české potraviny, jde proti těmto trendům posílení domácí produkce. Navíc pan premiér kritizuje dovozy masa, vajec, ale zapomněl, že se na tom on sám aktivně podílí, tedy přesněji firma z holdingu Afrofert dováží například maso ze zahraničí včetně dovozu z Polska, jak se ukázalo v posledních měsících," uvedl Jurečka.

Podle kritiků je řepka náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů.

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi a převedl jej v roce 2017 do svěřenského fondu.

Řepka se letos pěstuje podle ČSÚ na ploše 391.000 hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent. Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134.000 hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Jandejsek také mluvil o spotřebě pesticidů. "Česká republika spotřebovala na jeden hektar 1,8 kilogramu účinných látek, kdežto Německo mělo spotřebu 4,5 kila, Belgie osm kilogramů, Holandsko šest, Itálie 7,5 kila. Pokud se bavíme o bezpečných potravinách, jsou to ty naše, ne ty, které sem dovážejí tisíce kamionů," dodal Jandejsek.

Témata:  Andrej Babiš zemědělství

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 12:18

Předpověď počasí na noc a sobotu 17. ledna

Zima bude v nadcházejících dnech pokračovat a místy se teploty sníží pod bod mrazu. Očekává se převládající zatažená oblačnost s mlhami a ojedinělé mrznoucí mrholení či slabé sněžení. Na komunikacích i ve vyšších polohách se může tvořit náledí a slabá ledovka, proto ČHMÚ doporučuje zvýšenou opatrnost.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.