Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Auta jsou v Česku o statisíce levnější než v Německu

Auta jsou v Česku o statisíce levnější než v Německu

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Automobilky bojují o český trh a jsou ochotné podbízet se cenou. Stejné auto s totožnou výbavou stojí v Česku i o stovky tisíc méně než v sousedním Německu, informují ve čtvrtečním vydání Hospodářské noviny.

Například Citroën C5 je v Česku o 260 tisíc korun levnější než v Německu, velké rozdíly jsou i v ceně škodovek, které byly celou řadu let v tuzemsku dražší než v zahraničí. Třeba u vozu Škoda Yetti je rozdíl sto tisíc. Historicky nízké ceny přilákaly jak obchodníky, tak soukromé zájemce. Ještě před několika lety to bylo naopak a čeští prodejci se bránili podnikatelům, kteří do Česka z Německa dováželi levnější vozy a obcházeli tak drahé české dealery, píší Hospodářské noviny.

Cílem automobilek je získat na českém trhu co největší podíl. Kolik aut se v Česku nyní prodá, ovlivní to, kolik budou značkové servisy v budoucnu opravovat. Hraje se i o to, že nyní přilákaní zákazníci mohou zůstat značce věrní. Český trh se stále vytváří, zatímco v Německu už je významná část zákazníků ve svých preferencích stálá, uvádí Hospodářské noviny.

Témata:  auta

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.