Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Němci zjišťují, že se bez uhlí neobejdou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030, protože by to podle něho mohlo ohrozit bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny po roce 2022, kdy mají být uzavřeny poslední německé jaderné elektrárny.

Altmaier svůj názor zveřejnil nedlouho poté, co německá vláda naopak oznámila urychlení odchodu od uhlí, a pár dní před tím, než má zvláštní komise tvořená lidmi z vlády, podniků, odborů a ekologických organizací, předložit koncepci a termíny německého přechodu k bezuhelné energetice.

Uhelné elektrárny nyní vyrábějí více než třetinu veškeré německé produkce elektřiny. Po odstavení jaderných zdrojů, které nyní dodávají asi 12 procent proudu, jejich význam pro stabilitu energetické sítě ještě vzroste. Potvrzuje to Eckhardt Rümmler, člen představenstva firmy Uniper, která v Německu provozuje několik velkých uhelných elektráren. Minulý pátek prohlásil, že jejich odstavování může negativně ovlivnit celý evropský trh s elektřinou, protože německé uhelky představují třetinu všech evropských uhelných zdrojů. Rümmler předpovídá, že Německo se nejpozději po plánovaném odstavení svých posledních jaderných elektráren v roce 2022 neobejde bez dovozu elektřiny. Otázkou ale je, zda v té době bude odkud dovážet a za jakou cenu.

Překvapení vyvolalo i oznámení, že zatím není jisté, zda bude k síti připojena nedávno dokončená velká uhelná elektrárna Datteln IV, která stála více než miliardu eur. Sloužit měla hlavně pro udržování spolehlivosti sítě ohrožované výpadky nestabilních obnovitelných zdrojů energie. Německá vláda v této věci chce spoléhat spíš na investičně levné plynové elektrárny. Ty jsou ale provozně dražší než uhelné a navíc posilují energetickou závislost země na dodavatelích plynu. Lze tak očekávat, že německé spotřebitelské ceny elektřiny, které už dnes patří mezi nejvyšší v Evropě, budou dál stoupat.

Překotnému odstavování uhelných elektráren se brání také podnikatelská sdružení, průmyslová i obchodní komora, řada zaměstnaneckých organizací a také vlády některých spolkových zemí. Saský premiér Michael Kretschmer nedávno prohlásil, že v Lužici se počítá s těžbou uhlí nejméně do poloviny 40. let tohoto století. Zdůraznil, že s tím souvisí i otázky zaměstnanosti. Jen v Lužici poskytují uhelný průmysl a navazující obory několik desítek tisíc pracovních míst.

Na druhé straně stojí němečtí Zelení, tamní Greenpeace a také Sdružení pro obnovitelné zdroje, kteří tvrdí, že ukončování uhelné energetiky by se mělo naopak urychlit a že tomu nic nebrání. Argumentují mimo jiné tím, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v loňském roce poprvé překonal výrobu v uhelných elektrárnách a že obnovitelné zdroje energie poskytují už dnes v celém Německu téměř 340 tisíc pracovních míst. Zdůrazňují také, že bez odchodu od uhelné energetiky Německo nesplní své klimatické cíle, k nimž se zavázalo. K tomu ale Eckhardt Rümmler poznamenal: „Pokud existuje příliš mnoho nejistot, investiční rozhodnutí se již nebudou provádět. A bez investic neexistuje žádná změna a žádná účinná ochrana klimatu. "

Témata:  uhlí Německo

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.