Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Němci zjišťují, že se bez uhlí neobejdou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030, protože by to podle něho mohlo ohrozit bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny po roce 2022, kdy mají být uzavřeny poslední německé jaderné elektrárny.

Altmaier svůj názor zveřejnil nedlouho poté, co německá vláda naopak oznámila urychlení odchodu od uhlí, a pár dní před tím, než má zvláštní komise tvořená lidmi z vlády, podniků, odborů a ekologických organizací, předložit koncepci a termíny německého přechodu k bezuhelné energetice.

Uhelné elektrárny nyní vyrábějí více než třetinu veškeré německé produkce elektřiny. Po odstavení jaderných zdrojů, které nyní dodávají asi 12 procent proudu, jejich význam pro stabilitu energetické sítě ještě vzroste. Potvrzuje to Eckhardt Rümmler, člen představenstva firmy Uniper, která v Německu provozuje několik velkých uhelných elektráren. Minulý pátek prohlásil, že jejich odstavování může negativně ovlivnit celý evropský trh s elektřinou, protože německé uhelky představují třetinu všech evropských uhelných zdrojů. Rümmler předpovídá, že Německo se nejpozději po plánovaném odstavení svých posledních jaderných elektráren v roce 2022 neobejde bez dovozu elektřiny. Otázkou ale je, zda v té době bude odkud dovážet a za jakou cenu.

Překvapení vyvolalo i oznámení, že zatím není jisté, zda bude k síti připojena nedávno dokončená velká uhelná elektrárna Datteln IV, která stála více než miliardu eur. Sloužit měla hlavně pro udržování spolehlivosti sítě ohrožované výpadky nestabilních obnovitelných zdrojů energie. Německá vláda v této věci chce spoléhat spíš na investičně levné plynové elektrárny. Ty jsou ale provozně dražší než uhelné a navíc posilují energetickou závislost země na dodavatelích plynu. Lze tak očekávat, že německé spotřebitelské ceny elektřiny, které už dnes patří mezi nejvyšší v Evropě, budou dál stoupat.

Překotnému odstavování uhelných elektráren se brání také podnikatelská sdružení, průmyslová i obchodní komora, řada zaměstnaneckých organizací a také vlády některých spolkových zemí. Saský premiér Michael Kretschmer nedávno prohlásil, že v Lužici se počítá s těžbou uhlí nejméně do poloviny 40. let tohoto století. Zdůraznil, že s tím souvisí i otázky zaměstnanosti. Jen v Lužici poskytují uhelný průmysl a navazující obory několik desítek tisíc pracovních míst.

Na druhé straně stojí němečtí Zelení, tamní Greenpeace a také Sdružení pro obnovitelné zdroje, kteří tvrdí, že ukončování uhelné energetiky by se mělo naopak urychlit a že tomu nic nebrání. Argumentují mimo jiné tím, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v loňském roce poprvé překonal výrobu v uhelných elektrárnách a že obnovitelné zdroje energie poskytují už dnes v celém Německu téměř 340 tisíc pracovních míst. Zdůrazňují také, že bez odchodu od uhelné energetiky Německo nesplní své klimatické cíle, k nimž se zavázalo. K tomu ale Eckhardt Rümmler poznamenal: „Pokud existuje příliš mnoho nejistot, investiční rozhodnutí se již nebudou provádět. A bez investic neexistuje žádná změna a žádná účinná ochrana klimatu. "

Témata:  uhlí,  Německo

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.