Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máme se lépe než za komunistů, tvrdí většina Čechů. Opravdu?

Máme se lépe než za komunistů, tvrdí většina Čechů. Opravdu?

Foto: Pixmac

Více než polovina (53 procent) obyvatel považuje současný režim za lepší než režim před listopadem 1989 a stejný podíl (54 procent) lidí si zároveň myslí, že současný režim vytváří lepší podmínky pro budoucnost. Vyplývá to z průzkumu STEM, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý.

"Zbývající necelá polovina veřejnosti se rozděluje do dvou zhruba vyrovnaných táborů, jedni považují oba režimy za zhruba stejné, druzí preferují předlistopadový režim," uvádějí autoři šetření. STEM se srovnáním režimů zabývá už od roku 1992 a z provedených průzkumů je patrné, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě stabilní. Mění se však poměry stoupenců a kritiků současného režimu. Od roku 2000 se zvýšil podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, a dlouhodobě se udržuje na úrovni mezi 50 až 60 procenty. Hodnocení současného a minulého režimu je silně podmíněno politickou orientací dotázaných občanů. Současný režim podporují častěji lidé pravicově orientovaní a stoupenci ODS a TOP 09. Naopak kriticky současný režim podle očekávání hodnotí lidé sympatizující s KSČM.

Průzkum se uskutečnil ve dnech 29. prosince až 9. ledna a odpovídalo na něj 1258 respondentů.

Témata:  lidé

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.