Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máme se lépe než za komunistů, tvrdí většina Čechů. Opravdu?

Máme se lépe než za komunistů, tvrdí většina Čechů. Opravdu?

Foto: Pixmac

Více než polovina (53 procent) obyvatel považuje současný režim za lepší než režim před listopadem 1989 a stejný podíl (54 procent) lidí si zároveň myslí, že současný režim vytváří lepší podmínky pro budoucnost. Vyplývá to z průzkumu STEM, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý.

"Zbývající necelá polovina veřejnosti se rozděluje do dvou zhruba vyrovnaných táborů, jedni považují oba režimy za zhruba stejné, druzí preferují předlistopadový režim," uvádějí autoři šetření. STEM se srovnáním režimů zabývá už od roku 1992 a z provedených průzkumů je patrné, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě stabilní. Mění se však poměry stoupenců a kritiků současného režimu. Od roku 2000 se zvýšil podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, a dlouhodobě se udržuje na úrovni mezi 50 až 60 procenty. Hodnocení současného a minulého režimu je silně podmíněno politickou orientací dotázaných občanů. Současný režim podporují častěji lidé pravicově orientovaní a stoupenci ODS a TOP 09. Naopak kriticky současný režim podle očekávání hodnotí lidé sympatizující s KSČM.

Průzkum se uskutečnil ve dnech 29. prosince až 9. ledna a odpovídalo na něj 1258 respondentů.

Témata:  lidé

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.