Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dohoda o provedení práce? Rozdány vysoké pokuty, může jít o práci na černo!

Dohoda o provedení práce? Rozdány vysoké pokuty, může jít o práci na černo!

Foto: Aspen

Během posledního čtvrtletí loňského roku provedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přes 38 tisíc kontrol a na jejich základě uložilo téměř 1500 pokut v celkové výši 28 592 064 korun. Agenturu Mediafax o tom ve čtvrtek informovala mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Při kontrolách se podle ministerstva potvrdila skutečnost, že na trhu práce stále existují zaměstnavatelé, kteří s pracovníky uzavírají pouze dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zejména jde o dohody o provedení práce, přestože se jedná o práci, jejíž pravidelný výkon by měli zaměstnavatelé zajišťovat zaměstnanci v pracovním poměru. Kontroly prokázaly, že se nejedná pouze o nelegální zaměstnávání cizinců, uvedla Plívová. Dodala, že bez pracovní smlouvy nebo dohody pracují i občané České republiky. Kontroly v posledním loňském kvartálu pak mimo jiné odhalily, že "na černo" bylo zaměstnáno 540 uchazečů o zaměstnání. Dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti zaměstnávání za celý rok 2011 kontrolovalo MPSV v souhrnu bezmála 167tisíckrát. Na kontrolách, které od loňského května koordinuje Státní úřad inspekce práce, se podílela i Česká správa sociálního zabezpečení a Úřad práce ČR. Spolupracovala na nich také Policie ČR a celní správa. "Kontroly zaměřené na oblast nelegálního zaměstnávání budou pokračovat i v letošním roce. Na území ČR bude provedeno minimálně šest mimořádných kontrolních akcí zaměřených na oblasti podnikání, kde je reálný předpoklad nebo již existující signály výkonu nelegální práce," prohlásil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Připojil, že v rámci šesti mimořádných kontrolních akcí bude provedeno 15 tisíc kontrol. MPSV chystá také 20 tisíc kontrol zaměstnavatelů, u kterých má podezření z nelegální práce. Při výběru konkrétních subjektů pro kontrolu chce rezort vycházet ze všech dostupných informací, tedy z poradenství, kontrolní činnosti inspekce práce a také z podnětů a informací od jiných institucí.

Celkem MPSV v letošním roce plánuje provést na 200 tisíc kontrol. Legislativa platná od ledna přitom zpřísňuje postih pro nelegálního zaměstnance, který zaplatí 100 tisíc korun. Pokuta pro jeho zaměstnavatele se pak pohybuje v rozmezí od 250 tisíc až 10 milionů korun. Ministerstvo připojilo i příklad kontrolní akce z Moravskoslezského kraje. Během ní se ukázalo, že dvě jednatelky společnosti z oblasti maloobchodu pracovaly zároveň bez jakékoli smlouvy jako prodavačky a navíc byly registrovanými uchazečkami o zaměstnání. "Situace byla vyhodnocena jako výkon nelegální práce, neboť ani jednatelky společnosti nemohou vykonávat závislou práci pro společnost bez sjednání pracovněprávního vztahu,“ uzavřela Plívová. Jedné z žen nepomohlo ani to, že měla uzavřenou dohodu o provedení práce na jinou profesi, na uklízečku.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.