Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obchodní válka by mohla dopadnout špatně!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vstupujeme do jednoho z nejnebezpečnějších období globální ekonomiky od pádu Berlínské zdi v roce 1989. „Obchodní válka“, která v první řadě neměla nikdy nastat, zaplňuje novinové titulky po celém světě. Krátkozrakost světových lídrů je pozoruhodná a vzhledem k historii obchodních válek hluboce znepokojující, informuje Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank.

Existují tři řešení současné krize:

„Mírná“ krize, ve které USA, Čína a Evropa zvýší úrovně vzájemných cel, ale nedokážou vytvořit neomezenou bariéru mezi sebou. Pravděpodobnost je 25 % Silnější krize, která bude zvyšovat obchodní napětí až do 6. listopadu, kdy se budou konat volby, kde prezident D. Trump musí prokázat svým voličům, že plní svoje předvolební sliby o „lepších dohodách USA“. Pravděpodobnost je 50 % Návrat do roku 1930 kdy byl přijatý celní zákon Smoot-Hawley. Pravděpodobnost 25%

Všimněte si, že každý s těchto scénářů vede k slabšímu globálnímu růstu. V obchodní válce totiž nejsou žádní vítězové.Historie nám ukazuje, že to může dopadnout velmi špatně. Nejhorším příkladem byl americký celní zákon Smoot-Hawley z roku 1930, který zvýšil sazby o 45 % na víc jak 20 000 dovážených výrobků. Zákon byl výsledkem volebního příslibu na ochranu amerických farmářů, kteří tehdy tvořili 25 % americké populace.Následky tohoto katastrofického legislativního rozhodnutí byly okamžité:

Květen 1920: Celní zákon Smooth-Hawley schválila sněmovna reprezentantů a ceny akcií okamžitě klesly na 191 bodů 21. říjen 1929: Senát přidává cla na nezemědělské produkty. Tento den označujeme jako „černý čtvrtek“ na burzovním trhu 24. březen 1930: Senát schválil zákon a akcie prudce padaly

Celkový světový obchod v důsledku zavedení celního zákona Smooth-Hawley klesl o 65 %. Export USA klesl ze 7 miliard dolarů v roce 1929 na 2,5 miliardy dolarů v roce 1932 a vývoz zemědělských podniků klesl o dvě třetiny. Tento zákon byl sice vytvořen ve prospěch zemědělců, ale výsledkem byl paradoxně pád ceny obilí, což způsobilo krach milionů zemědělců.

Když začala globalizace, začaly se projevovat praskliny ekonomického modelu. Většina lidí bude tvrdit, že globalizace je poháněná technologiemi. Internet překračuje hranice, čímž vytváří úspory a cenovou transparentnost. Standardní obchodní teorie nás učí, že zatímco obchod může zvýšit agregovaný růst a příjmy, zároveň může také přinést vítěze a poražené.Pokud je poraženým velký hospodářsky subjekt, nebo silná politická moc, může zavést omezení, jako jsou například cla, která mají za cíl potlačení konkurenční výhody.Zkusme se teď vžit do pozice prezidenta Trumpa, který nyní říká světu, že už nadále nebude tento status quo akceptovat a současné nastavení je nespravedlivé vůči USA.Donald Trump se opírá o tyto skutečnosti: „Pomohli jsme Evropě po druhé světové válce s Marshallovým plánem. Pomáhali jsme Koreji a Japonsku během korejské války a druhé světově války. Dokonce USA pomohla i Číně, která poskytla přístup k Světové obchodní organizaci v roce 2001. Co jsme na oplátku dostali? Nic! Kromě deficitu, kam jen dohlédneme.“Toto je příběh, který prezident Trump říká svým voličům.Konsenzus stále předpokládá, že přímé obchodní válce se vyhneme, avšak nebere v úvahu listopadové volby v USA. Avšak nejde jen o D. Trumpa. Příčinou je i Čína, která chce zvýšit svůj globální vliv. Sám prezident Xi prohlásil, že Čína pevně zabezpečila svojí suverenitu, bezpečnostní a rozvojové zájmy, aktivně se podílí na vedení reformy globálního systému řízení a vybudovala síť globálních partnerství. Tím Čína prakticky řekla, že bude konkurovat USA a jejím spojencům, s cílem získat vedoucí postavení na celém světě v oblasti obchodu.Zpráva OSN z května tohoto roku uvádí: obchodní válka by mohla způsobit „prudký pokles globálních investic a obchodu“.Scénář načrtnutý OSN naznačuje, že strmá eskalace světových obchodních bariér by mohla v roce 2019 snížit hrubý celosvětový růst výroby o 1,4 % a světový obchod o víc jak 6 %. Obchodní ztráty by představovaly sotva polovinu toho, co světová ekonomika ztratila během finanční krize v roce 2009. Pokud by aktuální trend, směřující k narůstajícím obchodním sporům, začal eskalovat v podobě odvetných opatření, důsledky pro světové hospodářství, včetně mnoha rozvojových zemí, by mohly byt mnohem vážnější.Klesající celosvětový růst, klesající globální úvěrový impulz a přehnaná lhostejnost k rizikům obchodní války jsou našimi varováními pro zbytek roku 2018.

Témata:  obchodní válka ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

10. listopadu 2025 11:50

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.