Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody bude nutné snížit. Půjde až o tisíce korun, varují experti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česko stojí nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.

Ve světle plánů ministerstva práce a důchodové komise si snižování penzí nikdo nedokáže představit. Naopak, v posledních letech vláda seniorům přidávala, a trojice představených reforem slibuje navýšení základního solidárního důchodu na zhruba dvojnásobek.

Je to ale skutečně reálné? Česká politická garnitura se v odpovědi na tuto otázku poměrně silně tříští. Zatímco podle autorů reforem ano, podle opozice a ministerstva financí ne. Česko by totiž kvůli reformám muselo zvýšit daně. A to markantně.

Ekonomové totiž soustavně varují před rokem 2030, kdy do důchodů odejde takzvaná generace Husákových dětí. Populační vlna, která se zvedla na počátku 70. let, totiž představuje silnou ekonomickou entitu, která bude státní kase chybět.

To si ale Babiš nepřipouští a tvrzení expertů naopak smetl ze stolu.  "Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030?" uvedl v televizi Prima. Jak se ale ukazuje, ekonomové dokáží poměrně přesně spočítat, jaká bude v té době situace. Tedy v případě, že Česko stávající důchodový systém nezmění.

Varuje před tím například předsedkyně důchodové komise a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. "Úsporná varianta návrhu důchodové komise ukazuje, že pokud nebude nalezena shoda buď na reformě příjmů státního rozpočtu nebo snížení výdajů státního rozpočtu, tak za 10 let bude nutné snížit důchody plošně všem o 11 %," varuje, ekonomka na Twitteru. To by v případě seniorů s vyššími penzemi znamenalo měsíčně ztrátu až několika tisíc korun.

Témata:  důchody senioři důchodová reforma

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy