Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvýšení firemní daně je nešťastné. Má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.

Ponechme stranou, že politici zamýšlí nyní daň zvednout trvale, minimálně na dlouhou řadu let. Zato covidová pomoc byla dočasná, jednalo se o záležitost jednoho rok, nejvýše dvou let. Ale hlavně. Politici přece učinili z covidové pomoci předmět politického boje. Nejprve, v první půli 2020, když Babišova vláda ještě pomoc škrtila, tehdejší opoziční strany – dnešní strany vládní – volaly po dramatickém navýšení pomoci. Když pak Babišův kabinet začal do ekonomiky sypat miliardy, tehdejší opoziční strany otočily a volaly, že pomoci je příliš a že Česko kvůli ní zbankrotuje. Ve skutečnosti už od roku 2019 je pravděpodobnost bankrotu Česka v příštích deseti letech podle ratingové agentury Moody’s konstantně a stále na úrovni přibližně 0,4 procenta, tedy de facto nulová. Firmy za covidu pomoc dostaly, protože to vyhovovalo tehdejším vládním politikům samotným. Udrželi díky ní totiž nezaměstnanost nízko. Protože ovšem někdejší opozice pak tedy při volbách nemohla vytáhnout kartu nezaměstnanosti, vytáhla kartu dluhu a hrozby bankrotu. Tím se jí podařilo Čechy natolik vystrašit, přestože jeho riziko je prakticky nulové, že u voleb uspěla. Nyní se tedy musí někdejší opoziční strany, tedy dnešní strany vládní, tvářit, že bankrot odvracejí. 

Proto kromě jiného navyšují právě firemní daň. Porušují tím svůj slib, že (údajně) bankrotující veřejné finance dají do pořádku bez zvyšování daní. Tento slib sám premiér opakoval ještě loni na podzim, když už byla covidová pandemie pryč. Proč tedy alespoň tehdy neřekl, že firmy budou covidovou pomoc splácet vyšší daní? Protože ještě stále uplatňoval předvolební rétoriku. Tu změnil vlastně až letos. Najednou je třeba vyšších daní. Aby to vypadalo, že se rozpočet dává dohromady. Politici zkrátka přišli na to, že veřejnost – i podnikovou sféru – bankrotem vystrašili tak důsledně, že jim odkývne dokonce i vyšší daně, i porušení slibu; a vždy je pohodlnější brát z cizí kapsy než šetřit na sobě.  

Témata:  daně firmy Peníze

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.