Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí vyrazil dech

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta.

CZK

To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.

Každopádně reálná mzda rostla v posledním loňském čtvrtletí nejvýrazněji od prvního čtvrtletí roku 2019. Silný nárůst nominální mzdy, o 6,5 procenta meziročně, tak překonal i poměrně citelnou míru inflace, což právě umožnilo solidní nárůst reálné mzdy, tedy také solidní nárůst kupní síly obyvatelstva. Nominální mzda rostla ve čtvrtém čtvrtletí rychleji než za celý předpandemický rok 2019, kdy se polepšila o 6,4 procenta. Poprvé v historii tak v loňském roce celoroční průměrná mzda překročila úroveň 35 tisíc korun. Během pandemického roku 2020 tak reálná mzda stoupla celoročně o 1,2 procenta, což je vzhledem k podmínkám nečekaně příznivý výsledek. Obecně se počítalo přinejlepším se stagnací reálných mezd.  

Vývoji mezd znatelně pomohla vládní podpora zaměstnanosti v podobě programů typu Antivirus. I v době pandemické krize tak situace v podstatné části pracovního trhu zůstala napjatá, což nakonec neumožnilo přílišné snížení tlaku na růst mezd. Mzdy citelně rostly nejen v veřejné sféře nebo v privátních sektorech typu IT, ale i v sektorech typu průmyslu nebo stavebnictví, kde přitom klesala zaměstnanost. Její pokles však nebyl natolik výrazný, aby tlak na růst mezd zvolnil. Pokud už k propouštění docházelo, týkalo se zejména skupin pracovníků s nižším příjmem, což tlak na růst průměrně mzdy dále zesílilo. Důsledkem propouštění pracovníků spíše s nižším příjmem je i to, že růst mediánové mzdy (o 5,4 procenta) ve čtvrtém čtvrtletí poměrně výrazně zaostal za růstem mzdy průměrné (o 6,5 procenta), o více než jeden procentní bod, což je nejvíce od poledního čtvrtletí roku 2012. 

Letos by měla průměrná mzda reálně růst v loňském rozsahu, tedy tempem mírně překračujícím jedno procento. Je však třeba počítat také se scénářem takovým, že reálná mzda letos poroste pomaleji než loni, a to i z důvodu stále výrazné inflace. Její jádrovou složku totiž z podstatné míry pohání právě mzdový růst. Je-li stále mzdová dynamika silná, jak vidíme, znamená to další proinflační tlak pro letošní rok. Jádrová inflace přitom stále roste tempem vysoko nad třemi procenty, takřka nejrychleji za celé období od roku 2007. Dnešní data k průměrné mzdě tak zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka už letos zvýší svoji základní úrokovou sazbu, aby tak zmírnila inflační tlaky.  

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky