Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blíží se roční zúčtování daně. Na co nezapomenout, a které slevy letos čerpáte naposledy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Do 15 února musí zaměstnanci požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně. V tomto termínu by měli do účtárny dodat podklady, které je opravňují k nárokování slev. O školkovné nebo slevu na studenta přitom můžete žádat naposledy. Slevu na manželku budete moci uplatnit i za rok 2024, ale podmínky pro čerpání se zpřísní.

Zaměstnanci, kteří měli po celý rok 2023 pouze příjmy ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, mohou posledního zaměstnavatele požádat o zpracování ročního zúčtování daně. Podmínkou je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsali prohlášení poplatníka daně na celé období, ve kterém u zaměstnavatele byli zaměstnaní.

V ročním zúčtování i vlastním daňovém přiznání si může zaměstnanec uplatnit některé slevy a nezdanitelné části základu daně. Ze slev se jedná například o slevu za zastavenou exekuci, slevu na manželku nebo školkovné. Rok 2023 je zároveň posledním rokem, kdy lze školkovné uplatnit.

„V rámci konsolidačního balíčku vláda zrušila slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení. Slevu na manželku lze uplatňovat i v následujících letech, ale z důvodu zpřísnění podmínek na ni nově každý nedosáhne. Uplatnit slevu budou moci pouze ti, kteří žijí ve společné domácnosti a starají se o dítě do tří let,“ říká Jiří Šindelář, ředitel daňového oddělení společnosti Crowe a dodává, že od letošního roku byla zrušena také sleva na studenta. Pokud jste ale při studiu podnikali v průběhu roku 2023, slevu při podání daňového přiznání uplatníte.

Nadále lze uplatňovat slevu na poplatníka, základní slevu na invaliditu, rozšířenou slevu na invaliditu a slevu pro držitele průkazu ZTP/P. Chce-li si zaměstnanec uplatňovat slevy či nezdanitelné části základu daně, musí k nim doložit potřebné doklady, ze kterých zaměstnavatel bude schopen posoudit, zda nárok vznikl či ne. Jediná sleva, která nevyžaduje žádný doklad, je sleva na poplatníka.

V rámci podávání žádostí o roční zúčtování se zpravidla podepisuje i prohlášení poplatníka daně na aktuální rok. Zaměstnanec sice není povinen tento formulář podepsat, ale pokud chce využívat měsíční slevy na dani a nechce riskovat vznik povinnosti podat daňové přiznání příští rok, je nutné, aby prohlášení podepsal. „Takové prohlášení lze podepsat na stejné období jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má tedy zaměstnanec dva nebo více zaměstnavatelů, musí zvolit jednoho, u kterého formulář podepíše,“ vysvětluje Jiří Šindelář.

Zaměstnanec musí do prohlášení vyplnit své příjmení, jméno, rodné číslo, trvalou adresu a název zaměstnavatele. Dále zaznačí, které slevy chce měsíčně uplatňovat. „Důležitou náležitostí je datum a podpis daňového prohlášení, na což se občas zapomíná,“ upozorňuje Šindelář.

Podmínkou pro roční zúčtování daně je, že zaměstnanci nesmí vzniknout ze zákona povinnost podat daňové přiznání. To by se nemělo stát, pokud jeho příjmy pocházely pouze ze zaměstnání. Výjimkou jsou ti, kteří měli příjmy jiné než ze zaměstnání do 20 tisíc za rok.

Témata:  daně

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.