Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeká nás vyšší DPH na vše, nejvíce podraží dětské pleny!

DPH zůstane nejspíš i v příštím roce ve dvou sazbách, které proti letošku stoupnou o jeden procentní bod, tedy na 15 a 21 procent. Po poradě ekonomických ministrů (PEM) to v pátek uvedl premiér Petr Nečas (ODS), nejpravděpodobnější scénář růstu penzí v následujících letech ale prozradit odmítl.

"Krystalizuje nejpravděpodobnější varianta – zachování dvou sazeb DPH a zvýšení každé z nich o jeden procentní bod," prohlásil Nečas. Vláda přitom zvažovala, že by se daň z přidané hodnoty mohla sjednotit na úrovni 19 nebo 20 procent. Podle zatím platné legislativy má být přitom od 1. ledna 2013 jednotná DPH ve výši 17,5 procenta.

Varianta zvýšení každé sazby o jeden procentní bod, tedy ze stávajících 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent, je podle premiéra nejvýhodnější v tom, že představuje nejmenší inflační impulz.

Předběžná dohoda PEM podle Nečase hovoří o tom, že nedojde ani ke změně položek, které jsou do snížené sazby DPH zařazené. Výjimkou mají být jenom dětské pleny a zdravotní pomůcky, jejichž přeřazení do základní sazby po Česku požaduje Brusel a hrozí kvůli tomu sankcemi.

Témata:  DPH Petr Nečas

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

21. dubna 2026 12:47

Nepříjemné překvapení před odjezdem: zájezd může zdražit

Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd samy o sobě neznamenají, že cestovní kancelář nemůže sáhnout klientovi hlouběji do kapsy. Zvýšení ceny už sjednaného zájezdu připouští občanský zákoník jen ve výjimečných případech. Musí pro něj existovat zákonný důvod, musí být předem sjednáno ve smlouvě a pořadatel musí zákazníkovi srozumitelně vysvětlit, proč zdražuje a jak novou částku vypočetl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.