Slovensko se rozhodlo uzavřít smír s českým expremiérem Andrejem Babišem ve sporu, který se týkal jeho evidence ve svazcích Státní bezpečnosti (StB). Ministerstvo vnitra uznalo, že Babiš byl neoprávněně evidován jako agent pod krycím jménem Bureš a že s StB vědomě nespolupracoval.
Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně.
Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Informaci webu Respekt.cz dnes potvrdil ČTK Babiš. Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.
Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš po letech sporu prohrál soudní bitvu o to, že byl oprávněně veden jako agent StB. Bratislavský krajský soud zamítl jeho stížnost a Andrej Babiš se už nemůže odvolat. Není od věci si připomenout, co vůbec Státní bezpečnost byla zač.
V hnutí ANO podnikatele a ministra financí Andreje Babiše se podle informací MF Dnes nachází několik spolupracovníků, kteří měli vazby na StB. Zatímco někteří se s Babišem znají už od dětských let, jiní pro změnu zastávali vysoké posty v komunistické rozvědce.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
