Do produktivního věku pomalu vstupuje generace mileniálů, která má technologie jako součást své DNA. Je tedy jisté, že změny, které se nyní rodí, se plně rozvinou. Největší a nejvíce patrné novinky čekají svět peněz a nakupování. Společným jmenovatelem je digitalizace a technologie na bázi blockchain.
Kolem roku 2020 bude zhruba polovina pracující populace lidé z generace mileniálů. Od svých předchůdců se mileniálové notně liší a i ve svém zaměstnání vyžadují jiný přístup a vyznávají jiné hodnoty. Obzvláště důležitá je pro ně pravidelná a častá zpětná vazba, hodnocení svého výkonu jednou za rok jim nepostačuje. Téměř 9 z 10 mladých lidí se pak již při hledání zaměstnání zaměřuje na to, jaké možnosti profesního i osobního rozvoje jim zaměstnavatel poskytne. Mileniálové rovněž například preferují společensky odpovědné firmy, týmovou práci, otevřený přístup, ale třeba i dobrou organizovanost a strukturu.
Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.
