Do produktivního věku pomalu vstupuje generace mileniálů, která má technologie jako součást své DNA. Je tedy jisté, že změny, které se nyní rodí, se plně rozvinou. Největší a nejvíce patrné novinky čekají svět peněz a nakupování. Společným jmenovatelem je digitalizace a technologie na bázi blockchain.
Kolem roku 2020 bude zhruba polovina pracující populace lidé z generace mileniálů. Od svých předchůdců se mileniálové notně liší a i ve svém zaměstnání vyžadují jiný přístup a vyznávají jiné hodnoty. Obzvláště důležitá je pro ně pravidelná a častá zpětná vazba, hodnocení svého výkonu jednou za rok jim nepostačuje. Téměř 9 z 10 mladých lidí se pak již při hledání zaměstnání zaměřuje na to, jaké možnosti profesního i osobního rozvoje jim zaměstnavatel poskytne. Mileniálové rovněž například preferují společensky odpovědné firmy, týmovou práci, otevřený přístup, ale třeba i dobrou organizovanost a strukturu.
Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.
19. října 2026 11:18
16. října 2026 18:36
16. října 2026 13:40
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
