Do produktivního věku pomalu vstupuje generace mileniálů, která má technologie jako součást své DNA. Je tedy jisté, že změny, které se nyní rodí, se plně rozvinou. Největší a nejvíce patrné novinky čekají svět peněz a nakupování. Společným jmenovatelem je digitalizace a technologie na bázi blockchain.
Kolem roku 2020 bude zhruba polovina pracující populace lidé z generace mileniálů. Od svých předchůdců se mileniálové notně liší a i ve svém zaměstnání vyžadují jiný přístup a vyznávají jiné hodnoty. Obzvláště důležitá je pro ně pravidelná a častá zpětná vazba, hodnocení svého výkonu jednou za rok jim nepostačuje. Téměř 9 z 10 mladých lidí se pak již při hledání zaměstnání zaměřuje na to, jaké možnosti profesního i osobního rozvoje jim zaměstnavatel poskytne. Mileniálové rovněž například preferují společensky odpovědné firmy, týmovou práci, otevřený přístup, ale třeba i dobrou organizovanost a strukturu.
Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?
Zdroj: Marie Dvořáková
České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.
