Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes předali sněmovnímu petičnímu výboru petici proti zvyšování důchodového věku na 68 let a za dřívější odchod do penze zaměstnanců v náročných profesích. Podle předsedy výboru Tomia Okamury (SPD) má 81.801 podpisů. Na tiskové konferenci uvedl, že veřejné slyšení k petici ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit 6. června odpoledne, dnes ještě k věci výbor zasedne.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Dnešní padesátníci by měli jít do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na svém twitteru dnes uvedl, že informace, které dnes zveřejnila ČT, jsou nesprávně prezentovány. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla, a za pravdu jí dávají i odborníci. Člověk totiž stárnout nebude.
Nejen velikost starobních důchodů vyvolává mezi lidmi vášně. Stejně je na tom i věk odchodu do důchodu, který se bude v následujících letech zřejmě měnit. A většině současných či budoucích seniorů se líbit nebude.
Problémy s udržitelností důchodového systému neřeší jen Česko, ale i další země. V kolika letech se v EU chodí do penze? Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Kdy půjdeme do důchodu? V České republice se opět začalo mluvit o možném posunutí hranice odchodu do důchodu. Debatu o tom by podle svých slov chtěla otevřít mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S tím ale nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
Čeští důchodci jsou na tom oproti seniorům z jiných zemí světa relativně dobře. Vyplývá to z dat investiční banky Natixis, která sestavila žebříček kvality života seniorů v zemích z celého světa. Česko se zařadilo na překvapivé 18. místo.
Čeští důchodci jsou na tom oproti seniorům z jiných zemí světa relativně dobře. Vyplývá to z dat investiční banky Natixis, která sestavila žebříček kvality života seniorů v zemích z celého světa. Česko se zařadilo na překvapivé 18. místo.
Pro zajištění dostatečných finančních prostředků na důchod není rozhodující jen zodpovědná tvorba finanční rezervy. Důležité je zajímat se rovněž o to, zda vám v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nechybí doba pojištění. Analýzy z praxe ukazují, že lidé takto kvůli nižšímu důchodu mnohdy tratí i tisíce korun měsíčně.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Myslíte si, že vás čeká po odchodu do důchodu v Česku nejistá budoucnost? Stále rozšířenějším trendem je jev, kdy penzisté na stáří odcházejí žít do zahraničí. Nejlevnější a nejbezpečnější zemí pro důchodce je v Evropě Španělsko a Portugalsko. Celkově pak Mexiko a Panama.
„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Mileniálové, kteří se zapojili do výzkumu HSBC, věří, že odejdou do důchodu ve věku 59 let a pouze 1 z 10 očekává, že bude pracovat po dosažení věku 65 let.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
24. dubna 2024 18:17
24. dubna 2024 16:25
24. dubna 2024 16:08
24. dubna 2024 12:15
24. dubna 2024 11:59
24. dubna 2024 11:12
24. dubna 2024 7:35
23. dubna 2024 19:38
23. dubna 2024 19:19
23. dubna 2024 12:35
23. dubna 2024 10:49
23. dubna 2024 9:29
22. dubna 2024 22:13
KOMENTÁŘ Martina Pleštila, ředitele úseku investic, Broker Trust - Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě víc tak poroste investiční apetit Čechů, kteří hledají pro své úspory lepší výnos. Už loni přitom investice v ČR zaznamenaly mimořádný rok. Češi měli jen ve fondech kolektivního investování vloženo přes 938 miliard korun, což bylo meziročně o nevídaných 25 procent více. Jak při investování efektivně snižovat riziko ztráty? Podívejte se na šest praktických tipů.
Zdroj: MoneyMAG.cz
