Z dvaceti na sedm pracovních dnů se od 1. června zkracuje lhůta pro výplatu náhrad vkladů, na níž mají nárok klienti zkrachovalé banky, družstevní záložny (kampeličky) nebo stavební spořitelny. Ve stejné výši jako dosud zůstává maximální částka, kterou mohou získat zpět, a to 100 tisíc euro, tedy přibližně 2,7 milionu korun.
V Česku funguje celkem 11 družstevních záložen. Změny, které začnou platit od ledna 2016, jejich počet pravděpodobně ještě sníží.
Krach dvou velkých družstevních záložen v loňském roce byl jedním z podnětů pro zákonodárce změnit podmínky existence kampeliček v Česku. Řada změn začala platit už v lednu tohoto roku. Za necelé tři roky zřejmě dojde k hromadným proměnám záložen v banky. Novela zákona je reakcí na problematické fungování sektoru družstevních záložen.
Výhodnější podmínky úročení či lepší úvěrové sazby – to jsou důvody, proč někteří Češi dávají stále družstevním záložnám přednost před bankami. Kampeličky ale z Česka pomalu mizí, za posledních 15 let jich skončilo v likvidaci 62. Jak se zachovat, když kampelička krachuje? Informace sdělil advokát Jiří Švihla.
Slovo kampelička dostalo po problémech na přelomu tisíciletí téměř pejorativní nádech. Dnes však chytají družstevní záložny druhý dech a proto stojí za to podívat se jim na zoubek.
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
