Zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí má nový zákon, který dnes novinářům představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková či předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Norma přináší definici domácího násilí, která podle nich doposud v české legislativě chybí.
Čeští senioři se v poměrně hojném počtu stále setkávají s týráním. Ačkoliv se této problematice věnuje v Česku více než tři sta kriminalistů, protože důchodci společně s dětmi jsou dle odborníků nejohroženější skupinou, situace je nadále problematická. Zejména kvůli tomu, že většina případů násilí probíhá v rodině.
Výstava českého fotografa Tomáše Třeštíka "Maminky na útěku" a dnešní kulatý stůl upozorňují nyní v budově Evropského parlamentu v Bruselu na problematiku domácího násilí a násilí na ženách. Podle někdejší modelky Terezy Maxové, která se svou nadací bruselskou výstavu připravila, téma do Evropy patří, protože počty domácího násilí vůči ženám i jejich dětem stoupají.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
