Pokud potravinářské firmy nedostanou od státu kompenzace vysokých cen energií nebo jinou formu podpory, skončí minimálně 15 procent producentů drůbežího a vepřového masa a většina malých a středních pekáren. V tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR.
Česká republika by měla podle Svazu pekařů a cukrářů omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun. Prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií nebo pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny. Svaz pekařů a cukrářů to dnes uvedl v tiskové zprávě.
Moderní výroba chleba vloni oslavila 100 let. Tato tradiční česká pochoutka si během svého vývoje prošla dramatickými změnami a čelila nejrůznějším trendům. Popularitu si ovšem drží stále. Podle údajů ze Spotřebitelského panelu GfK nakupuje chléb a další pečivo každá česká domácnost. Spotřeba se pohybuje kolem 40 kg na osobu a rok. Ačkoliv se Češi nebojí zkoušet nové speciality, pořád vede klasika v podobě Konzumního chleba nebo Šumavy.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
