Vedlejším efektem chystaného vládního balíčku je přiblížení možnosti přijmout euro. Kardinální otázka však zní: Máme to chtít?
Komentář Tomáše Volfa: Pokud skutečně dojde k naplnění všech bodů vládního balíčku s očekávaným efektem pro státní rozpočet, ČR bude na konci tohoto volebního období plnit více maastrichtských kritérií než dnes. Dosud plníme pouze jediné kritérium, a to veřejného dluhu, ale k němu by se mělo přidat i kritérium deficitu ročního státního rozpočtu, který nesmí překročit 3 % vůči HDP. Tou dobou pravděpodobně dojde i k vylepšení našich dalších ekonomických ukazatelů. Tím hlavním bude podstatně nižší inflace, která by se mohla do dvou let dostat k cíli ČNB, což by nejspíš znamenalo splnění i tohoto kritéria.
V podobném období by mohlo dojít i k většímu sladění úrokových sazeb ČNB a ECB, což by nejspíš znamenalo splnění dalšího kritéria. Poslední, tedy vstup do systému řízeného kurzu ERM II, je během na delší trať, ale jedná se pouze o administrativní rozhodnutí. Jeho splnění pak prakticky zajišťuje ČNB.
1) Kritérium cenové stability – NEPLNÍME – domácí průměrná roční inflace nesmí být vyšší o více než 1,5 p.b. než u tří zemí EMU s nejnižší průměrnou roční inflací
2) Kritérium deficitu veřejného rozpočtu – NEPLNÍME – podíl schodku státního rozpočtu vůči HDP nesmí překročit 3 %.
3) Kritérium úrokových sazeb – NEPLNÍME – nominální úroková sazba se nesmí odchýlit od více než 2 p.b. od úrokové sazby dlouhodobých státních dluhopisů třech zemí v EMU, které dosáhli nejlepších výsledků v oblasti inflace
4) Kritérium směnného kurzu – NEPLNÍME – ČR zatím nevstoupila do systému ERM II, ve kterém musí setrvat dva roky před přijetím eura. Kurz koruny k euru se v tomto období nesmí vychýlit ani jedním směrem o více než 15 % od stanoveného směnného kurzu.
5) Kritérium veřejného dluhu – SPLŃUJEME – podíl státního dluhu nesmí být vyšší než 60 % HDP
Euro ano či ne?
Nulové náklady na směnu, příjemnější cestování a jednodušší platby pro firmy a podnikatele ve styku se zahraničím. Tímto výčtem končí výhody přijetí eura a následují už jen rizika a nevýhody.
Vysoká inflace – jestliže dnes máme inflaci kolem 12 % a sazbu na 7 %. ECB má sazbu 3,75 %, takže naše inflace by se s takto nízkými úroky pohybovala nejspíš ještě dnes kolem 20 %. ECB totiž řeší evropskou inflaci, nikoli českou.
Po vstoupení do ERM II by měla koruna nejspíš tendenci posilovat tak, jak se to stalo v případě Slovenska. Silná koruna by představovala podstatné ztráty pro exportéry.
Úprava veškerých systémů z koruny na euro a výměna veškerého oběživa.
Německo po zavedení eura v době konjunktury již neroste takovým tempem jako s markou. Kupříkladu Velká Británie si zachovala libru a z jejího úhlu pohledu udělala dobře. Vesměs platí, že s eurem mají rychlejším tempem tendenci růst spíše chudší země, mezi které však ČR v rámci EU rozhodně nepatří.
V neposlední řadě je zde skutečnost, že veřejnost není euru nakloněna. Obzvláště Greendeal se setkává s velkou nevolí a je spojován s EU a eurem obecně. Ten, kdo zavede euro, volby nevyhraje. Toto je pádný argument pro všechny strany PČR, proč otázku eura nechat u ledu.
ČR bude v následujících letech bezesporu dobře připravena na přijetí eura a jistě lépe než řada zemí, které už dnes eurem platí, ale nevýhody společné evropské měny stále výrazně přetrvávají nad klady.
Doporučujeme
