Vedlejším efektem chystaného vládního balíčku je přiblížení možnosti přijmout euro. Kardinální otázka však zní: Máme to chtít?

V podobném období by mohlo dojít i k většímu sladění úrokových sazeb ČNB a ECB, což by nejspíš znamenalo splnění dalšího kritéria. Poslední, tedy vstup do systému řízeného kurzu ERM II, je během na delší trať, ale jedná se pouze o administrativní rozhodnutí. Jeho splnění pak prakticky zajišťuje ČNB.

1)    Kritérium cenové stability – NEPLNÍME – domácí průměrná roční inflace nesmí být vyšší o více než 1,5 p.b. než u tří zemí EMU s nejnižší průměrnou roční inflací

2)    Kritérium deficitu veřejného rozpočtu – NEPLNÍME – podíl schodku státního rozpočtu vůči HDP nesmí překročit 3 %.

3)    Kritérium úrokových sazeb – NEPLNÍME – nominální úroková sazba se nesmí odchýlit od více než 2 p.b. od úrokové sazby dlouhodobých státních dluhopisů třech zemí v EMU, které dosáhli nejlepších výsledků v oblasti inflace

4)    Kritérium směnného kurzu – NEPLNÍME – ČR zatím nevstoupila do systému ERM II, ve kterém musí setrvat dva roky před přijetím eura. Kurz koruny k euru se v tomto období nesmí vychýlit ani jedním směrem o více než 15 % od stanoveného směnného kurzu.

5)    Kritérium veřejného dluhu – SPLŃUJEME – podíl státního dluhu nesmí být vyšší než 60 % HDP

Euro ano či ne?

Nulové náklady na směnu, příjemnější cestování a jednodušší platby pro firmy a podnikatele ve styku se zahraničím. Tímto výčtem končí výhody přijetí eura a následují už jen rizika a nevýhody.

Vysoká inflace – jestliže dnes máme inflaci kolem 12 % a sazbu na 7 %. ECB má sazbu 3,75 %, takže naše inflace by se s takto nízkými úroky pohybovala nejspíš ještě dnes kolem 20 %. ECB totiž řeší evropskou inflaci, nikoli českou.

Po vstoupení do ERM II by měla koruna nejspíš tendenci posilovat tak, jak se to stalo v případě Slovenska. Silná koruna by představovala podstatné ztráty pro exportéry.

Úprava veškerých systémů z koruny na euro a výměna veškerého oběživa.

Německo po zavedení eura v době konjunktury již neroste takovým tempem jako s markou. Kupříkladu Velká Británie si zachovala libru a z jejího úhlu pohledu udělala dobře. Vesměs platí, že s eurem mají rychlejším tempem tendenci růst spíše chudší země, mezi které však ČR v rámci EU rozhodně nepatří. 

V neposlední řadě je zde skutečnost, že veřejnost není euru nakloněna. Obzvláště Greendeal se setkává s velkou nevolí a je spojován s EU a eurem obecně. Ten, kdo zavede euro, volby nevyhraje. Toto je pádný argument pro všechny strany PČR, proč otázku eura nechat u ledu.

ČR bude v následujících letech bezesporu dobře připravena na přijetí eura a jistě lépe než řada zemí, které už dnes eurem platí, ale nevýhody společné evropské měny stále výrazně přetrvávají nad klady. 

Témata:  EUR,  ekonomika