Schillerová: Dohoda o kurzarbeitu je blízko, potřeba je víc času

"Požádal jsem ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo financí o dopady jednotlivých řešení do státního rozpočtu," uvedl Filip.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Vláda o návrhu novely s kurzarbeitovými pravidly jednala už několikrát, shodu na nastavení nenašla. Dnes vládní politici probírali normu s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují.

"My jsme hodně blízko dohodě. Zůstává pár nevyjasněných míst, která musíme ještě jednoznačně rozhodnout. Je otázka, jestli prostě si trošku na to nedáme víc času," uvedla Schillerová. Řekla, že od premiéra Andreje Babiše (ANO) zaznělo, že by to víc času možná chtělo. "Je to zákon, který tu bude na léta. Má hospodářské dopady. Měli bychom to udělat zodpovědně a promyšleně," míní Schillerová. Podle ní jsou potřeba propočty od ministerstva práce o tom, kolik by jednotlivé varianty nastavení mohly stát.

Kurzarbeit měl podle vládního plánu navázat na podporu z Antiviru, která se bude vyplácet do konce října. Aby zákon začal platit, musí ho po vládě přijmout také Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to necelých sedm týdnů. Schillerová nevyloučila, že by se tak mohl Antivirus ještě prodloužit. "I to je k jednání. Uvidíme, jak se domluvíme. Musely by se samozřejmě modifikovat podmínky," uvedla ministryně financí.

Maláčová ČTK řekla, že ani po dnešku vládní strany s komunisty k výsledku nedospěly. Podle ní vyjádření o potřebě získat čas neznamená, že by se teď návrh odložil. "Bude se to (kurzarbeit) dál projednávat. Pevně doufám, že to schválíme co nejdříve," uvedla ministryně práce.

Vláda shodu zatím nenašla na výši kurzarbeitové náhrady od státu pro pracovníky. Podle poslední dostupné verze novely to mělo být od 60 do 80 procent čistého výdělku, nejvýš ale 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Odbory požadovaly 80 i víc procent čistého. Spor byl o výši odvodů firem, vzdělávání zaměstnanců či spuštění kurzarbeitu. Podle posledního návrhu by ho měla vždy zavádět jen vláda. Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich by se měl nástroj začít využívat automaticky při určitých ekonomických potížích.

Komunisté se podle svého místopředsedy Stanislava Grospiče kloní k návrhům odborů a lidé by měli dostávat od státu minimálně 70 procent čistého, a to 12 měsíců. S tím počítá i poslední verze, v předchozích návrzích to bylo devět měsíců. Za "rozhodný moment" pro případnou podporu KSČM Grospič označil téma vzdělávání zaměstnanců. Maláčová potvrdila, že jsou jí představy komunistů o kurzarbeitu blízké.

Témata:  Alena Schillerová,  kurzarbeit