Bankovní rada ponechala úrokové sazby opět beze změny

Pro snížení úroků hovořila data z české ekonomiky v podobě klesající inflace, slabého výkonu HDP a v porovnání s prognózou ČNB také slabšího růstu mezd. Koruna je sice oproti srpnové prognóze ČNB ve stávajícím čtvrtletí zatím o více než 1 procento slabší, tržní úrokové sazby jsou ale naopak oproti prognóze centrální banky vyšší a na prostor pro snížení úroků tedy poukazoval i vývoj měnových podmínek v české ekonomice.

Bankovní rada zachovala k otázce změn úrokových sazeb velmi opatrný přístup a je otázkou, zda ve svých komentářích alespoň otevře dveře pro snížení úroků na příštím zasedání v prosinci. Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % sice pro finanční trh nepředstavuje zásadní překvapení, nepatrně ale převažovalo očekávání, že ČNB sazby mírně sníží, o čtvrt procentního bodu.

Na možnost snížení úrokových sazeb poukazovaly v uplynulých týdnech komentáře několika členů bankovní rady, nejistota však byla výrazná. Předpokládám, že rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné, tedy že vedle většinové podpory stability úroků se vytvořil také tábor, jenž se vyslovil pro zahájení pozvolného snižování úrokových sazeb.

Pro snížení úrokových sazeb hovořila data z české ekonomiky: nejen klesající inflace, ale také slabý výkon HDP a oproti očekávání ČNB také slabší růst mezd. Při argumentaci proti možnému snížení úroků bylo zmiňováno oslabování koruny pozorované v uplynulých měsících, neboť slabší koruna sama o sobě změkčuje měnové podmínky v české ekonomice.

Úroková složka měnových podmínek však byla přísnější v tom smyslu, že úrokové sazby PRIBOR jsou na vyšší úrovni, než s jakou pracovala srpnová prognóza z dílny ČNB. Celkový vývoj měnových podmínek, tedy souhrnný dopad vývoje kurzu koruny a tržních úrokových sazeb, též poukazoval na prostor pro snížení úroků ČNB.

Vedle slabší koruny mohla být brzdou v úvahách o snížení úroků také skutečnost, že meziroční inflace v říjnu přechodně vzroste pod vlivem efektu nízké srovnávací základny, neboť loni v říjnu vešel v platnost přechodný úsporný tarif pro ceny elektřiny, zavedený vládou.

Říjnový nárůst meziroční inflace bude ovšem jednorázovou záležitostí: ve zbytku letošního roku opět klesne a výrazný pokles meziroční inflace pak bude následovat v lednu 2024.

Jinými slovy: jednorázový a předem známý výkyv v inflaci by neměl představovat zásadní argument proti změně úrokových sazeb ČNB, když samotná změna úrokových sazeb se na ekonomice plně projeví až s odstupem několika kalendářních čtvrtletí.

Srpnová prognóza z dílny ČNB předpokládala, že inflace v roce 2024 klesne do oblasti dvouprocentního cíle.

Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, tak je při takové prognóze inflace stále těžší obhajovat další odkládání procesu pozvolného snižování úroků ze stávajících 7 %. Nejistoty ohledně vývoje domácí i světové ekonomiky a souvisejících inflačních tlaků tu samozřejmě jsou, tyto nejistoty však v určité míře přetrvávají prakticky pořád a jsou v zásadě trvalou součástí měnově-politického rozhodování všude na světě.

Zajímavá bude odpolední tisková konference bankovní rady: dozvíme se nejen skóre dnešního hlasování o nastavení úrokových sazeb, navíc bude prezentována čerstvá inflační prognóza z dílny ČNB. Zajímavé bude, jak se bankovní rada vyjádří k možnosti zahájení snižování úroků již na příštím měnově-politickém zasedání, jež se odehraje těsně před vánočními svátky.

Sdílím názor, že data z ekonomiky poskytovala dostatek argumentů pro snížení úroků již na dnešním zasedání. Jako pravděpodobné vnímám, že bankovní rada začne snižovat úrokové sazby na předvánočním zasedání v prosinci. Snižování úroků bude následně pokračovat v příštím roce, uzavírá  Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Témata:  Česká národní banka (ČNB),  úrokové sazby