Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš: Vláda by mohla o růstu minimální mzdy rozhodnout 5. listopadu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Vláda by o zavýšení minimální mzdy pro příští rok mohla rozhodovat v pátek 5. listopadu. Ministerstvo práce upravilo svůj návrh a místo růstu o 2800 korun navrhuje nyní přidání o 1400 korun, tedy na 16.600 korun. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnavatelé a odbory se na částce neshodli. Podnikatelé by zvýšili minimální výdělek o inflaci. Odboráři jsou pro vyšší růst.

"Ministerstvo práce navrhuje 16.600 korun. Je to jiný návrh, než tady byl na stole před volbami. Příští vláda bude 5. listopadu v 09:00, kde předpokládám, že tenhle problém už dořešíme a odhlasujeme... Kolik to bude, nevím. Rozhodnou ministři," řekl Babiš.

Minimální mzda činí letos 15.200 korun. Končící ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala, aby se nejnižší výdělek zvedl na 18.000 korun. Odboráři to podporovali. Podle dřívějšího vyjádření odcházející ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je takové přidání "mimo diskusi" a nebylo by reálné. Babiš koncem září řekl, že by za přijatelný kompromis považoval zvýšení o 1300 korun. Uváděl, že by rozhodnout měla vláda až po volbách. Tripartita se na výsledné sumě neshodla.

Zaměstnavatelé po minulých tripartitních jednáních uváděli, že by nejnižší výdělek měl růst nejvýš o 500 či o 550 korun. "Navýšení minimální mzdy by mělo jít jen na úroveň inflace. Je to i ve vazbě s energiemi a vstupy (pro výrobu), které se firmám dramaticky zvedají. Příští vládě to nezávidím, ziskovost budou mít firmy za letošek nízkou, výběr daní poklesne," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Odbory by naopak byly pro výraznější navýšení. Původní návrh s přidáním o 2800 korun podporovaly. Poukazovaly na vyšší minimální mzdu na Slovensku a v Polsku než v Česku a kritizovaly to, že český nejnižší výdělek padá pod hranicí příjmové chudoby.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle nového návrhu by to bylo od 16.600 do 33.200 korun. Nyní je to od 15.200 do 30.400 korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové ale varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

Témata:  Andrej Babiš,  minimální mzda,  Peníze

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

15. října 2026 11:11

Nákup na internetu má háček. Kvůli jedné volbě můžete přijít o možnost vrácení

Při nákupu na internetu mají spotřebitelé zpravidla právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu. Pokud si ale objednané zboží vyzvednou na prodejně, mohou narazit na rozdíl mezi nákupem a pouhou rezervací. Ten může zásadně ovlivnit jejich práva.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.