Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dává se spropitné automaticky, nebo si ho musí obsluha zasloužit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi rozhodně neberou spropitné jako automatickou záležitost, dva za tří tvrdí, že si ho personál musí zasloužit. Nejčastěji obsluze nechávají paušálních 20 až 40 korun, ve třetině případů útratu jen zaokrouhlí na koruny. Problémy nastávají, pokud chce host platit kartou – každý druhý přiznává, že si není jistý, jak v takovém případě spropitné dát. Zjistil to průzkum společnosti STEM/MARK pro společnost Storyous.

„V restauraci nejde jen o to, abychom se napili a nasytili. Mělo by se jednat o celkový gastro zážitek, který se skládá jak z výborného jídla a nápojů, tak z ochotné obsluhy, která přispívá k atmosféře. Za to si pak zaslouží adekvátní spropitné,“ uvádí Igor Třeslín, šéf společnosti Storyous, která vyvíjí podkladní systémy pro gastro. Devět hostů z deseti bere spropitné jako výraz toho, že bylo vše v pořádku – dvě třetiny ho rozhodně nedávají automaticky, ale až podle toho, zda si ho obsluha zaslouží. Pokud jsou číšníci sympatičtí, jejich šance na spropitné stoupá.

Tuzemští hosté stále nejsou příliš štědří

„Lidé nemají jasno o výši spropitného. Obecné doporučení je 10 procent z útraty – tím nikdy nic nezkazíte. Pokud se ovšem číšník i kuchař postarali o nezapomenutelný večer či skvěle zvládli rodinnou oslavu, je dobré je odměnit ještě lépe,“ myslí si Třeslín. 10 procent z útraty ovšem personálu nechává jen každý pátý host, podobně je tomu u ochoty zaplatit ještě něco navíc, pokud s obsluhou panovala maximální spokojenost. Naopak 70 procent respondentů obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak dokonce zaokrouhluje pouze na koruny. Argumentují, že kvalitní služby i jídlo by měly být samozřejmostí a není důvod je odměňovat zvlášť.

U placení kartou si Češi nejsou jistí

Pokud bylo jídlo výborné a obsluha udělala dobrý dojem, nastává další problém. Polovina Čechů váhá, jak mají vlastně spropitné dát, pokud chtějí platit kartou. „I v takovém případě si obsluha nějakou tu pozornost zaslouží. Jestliže váháte, jak spropitné u platby kartou dávat, zeptejte se personálu. Moderní pokladní systémy dokážou spropitné přijmout, stačí obsluze říci, v jaké ho necháváte výši. Popřípadě můžete částku za jídlo uhradit kartou a obsluze nechat spropitné v hotovosti,“ radí Třeslín.

Spropitným se snažíme udělat dojem

Částka, kterou hosté dají personálu navíc, ale nemusí odpovídat pouze jejich spokojenosti s jídlem a obsluhou. 17 procent mužů přiznává, že občas dávají velmi vysoké spropitné, aby udělali dojem na svůj doprovod. Z průzkumu vyplývá, že minimálně na část žen tato taktika funguje. Každá pátá totiž potvrzuje, že si o svém doprovodu dělá úsudek i podle toho, jaké nechá spropitné.

Témata:  spropitné,  restaurace

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.