Zrušení pracovních lékařských prohlídek ekonomice prospěje, uleví firmám. Může i zlepšit celkový zdravotní stav populace

Pracovní prohlídky stejně velmi často představují pouze „hru“ na vyšetření. Lékař předstírá, že vyšetřuje, pacient, že je vyšetřován. Hlavní je lékařův podpis a razítko na příslušném dokumentu. Ten ovšem doprovází příslušné finanční plnění, které právě nemístně zatěžuje zaměstnavatele. Ti tak ročně utrácejí stovky milionů korun za pouhou „hru na lékařské vyšetření“.

V rámci „hry na vyšetření“ se ovšem samozřejmě zaměstnanec musí do ordinace dostavit a lékař vyplnit příslušný dokument a dát razítko, aby bylo všechny náležitosti splněny, jak žádá zákon. To obírá o (pracovní) čas nejen zaměstnance, a tedy jeho zaměstnavatele, ale zejména samotného lékaře.

Lékaře se tudíž nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných, kteří do ordinace dorazili proto, že je něco opravdu trápí, a nikoli proto, že jim to nakázal zaměstnavatel. Kapacita lékařů k vyšetřování skutečně nemocných pacientů by se tak mohla navýšit až o patnáct procent, což například pomůže včasněji odhalit závažnou chorobu. Dlouhodobě by tak mohlo zrušení povinných prohlídek paradoxně zlepšit zdravotní stav populace.

U nerizikových profesí, jakou jsou kancelářské práce, navíc nedává smysl, aby se o zdraví zaměstnance z nařízení zákona „staral“ zaměstnavatel. Starost o vlastní zdraví je především věcí každého občana, nikoli toho, kdo mu dává práci.

Témata:  zdraví,  lékaři