Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zrušení pracovních lékařských prohlídek ekonomice prospěje, uleví firmám. Může i zlepšit celkový zdravotní stav populace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které dnes oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet. Odpadne jim také související zbytečná, leč zatěžující administrativa. Ušetřené peníze a čas tak budou moci využít smysluplněji, což ekonomiku jako celek jedině podpoří.

Pracovní prohlídky stejně velmi často představují pouze „hru“ na vyšetření. Lékař předstírá, že vyšetřuje, pacient, že je vyšetřován. Hlavní je lékařův podpis a razítko na příslušném dokumentu. Ten ovšem doprovází příslušné finanční plnění, které právě nemístně zatěžuje zaměstnavatele. Ti tak ročně utrácejí stovky milionů korun za pouhou „hru na lékařské vyšetření“.

V rámci „hry na vyšetření“ se ovšem samozřejmě zaměstnanec musí do ordinace dostavit a lékař vyplnit příslušný dokument a dát razítko, aby bylo všechny náležitosti splněny, jak žádá zákon. To obírá o (pracovní) čas nejen zaměstnance, a tedy jeho zaměstnavatele, ale zejména samotného lékaře.

Lékaře se tudíž nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných, kteří do ordinace dorazili proto, že je něco opravdu trápí, a nikoli proto, že jim to nakázal zaměstnavatel. Kapacita lékařů k vyšetřování skutečně nemocných pacientů by se tak mohla navýšit až o patnáct procent, což například pomůže včasněji odhalit závažnou chorobu. Dlouhodobě by tak mohlo zrušení povinných prohlídek paradoxně zlepšit zdravotní stav populace.

U nerizikových profesí, jakou jsou kancelářské práce, navíc nedává smysl, aby se o zdraví zaměstnance z nařízení zákona „staral“ zaměstnavatel. Starost o vlastní zdraví je především věcí každého občana, nikoli toho, kdo mu dává práci.

Témata:  zdraví lékaři

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy