Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil smrt Navalného, věří tajné služby

Putin, Vladimír
Putin, Vladimír
Foto: Pixabay

Americké zpravodajské služby konstatovaly, že šéf Kremlu Vladimir Putin pravděpodobně nenařídil, aby opozičního lídra Alexeje Navalného v únoru zabili v trestanecké kolonii. V sobotu o tom s odvoláním na americký deník The Wall Street Journal (WSJ) informovala agentura Reuters.

Navalnyj byl jedním z nejvýraznějších kritiků Kremlu. Podle ruských úřadů zemřel 16. února v trestanecké kolonii IK-3, známé také pod názvem Polární vlk. Podle oficiální verze zemřel přirozenou smrtí. Navalného spolupracovníci jsou přesvědčeni, že ho zavraždili. Toto tvrzení chtějí podložit i důkazy.

EU a USA přímo obvinily Rusko z Navalného smrti a směřovaly k uvalení nových sankcí na Kreml.

Americké zpravodajské služby se však domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin „pravděpodobně“ nenařídil, aby byl v únoru v této arktické věznici zabit opoziční vůdce Alexej Navalnyj, jak uvedl v sobotu Wall Street Journal.

WSJ však v sobotu uvedlo, že několik amerických agentur, včetně Ústřední zpravodajské služby, Kanceláře ředitele národní rozvědky a zpravodajské jednotky amerického ministerstva zahraničí  souhlasí s tím, že Putin pravděpodobně nenařídil Navalného smrt „v tu chvíli“, s odkazem na lidi znalé věci.

Že by Putin nebyl informován? To je směšné

Podle zprávy WSJ sdílely americké zpravodajské služby hodnocení s některými evropskými zpravodajskými agenturami. Někteří evropští bezpečnostní činitelé však „zůstávají skeptičtí“, že Putin nehrál přímou roli v Navalného smrti, s ohledem na jeho pevné sevření Ruska.

Americké hodnocení je „založeno na řadě informací, včetně některých tajných zpravodajských informací, a analýze veřejných faktů, včetně načasování jeho smrti a toho, jak to zastínilo Putinovo znovuzvolení,“ uvedl WSJ. 

Spojenec a vysoce postavený poradce Navalného Leonid Volkov řekl deníku WSJ, že „myšlenka, že by Putin nebyl informován a neschvaloval zabití Navalného, ​​je směšná“.

Úřad ředitele národní zpravodajské služby, který dohlíží na americké zpravodajské služby, podle zprávy WSJ odmítl záležitost komentovat.

Kreml opakovaně popřel jakékoli účast státu na smrti Navalného. Putin ji v březnu označil za nešťastnou a řekl, že byl připraven politika vydat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se Navalnyj nikdy nevrátí do Ruska. I Navalného spojenci tvrdili, že se taková jednání vedly.

WSJ citující nejmenované představitele obeznámené se záležitostí napsal, že americké tajné služby dospěly k závěru, že Putin pravděpodobně nenařídil, aby Navalného v únoru zabili.

Washington však podle deníku Putina nezbavil celkové odpovědnosti vzhledem k tomu, že Navalnyj byl terčem ruských úřadů několik let. Ve vězení si odpykával 19letý trest odnětí svobody za „extremismus“, což Západ považoval za politicky motivované obvinění.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v sobotu řekl, že zprávu WSJ viděl.

"Neřekl bych, že je to vysoce kvalitní materiál, který si zaslouží jakoukoli pozornost," řekl Peskov podle ruských médií. 

Navalného zadrželi a vzali do vazby v lednu 2021 - v den jeho návratu návratu z Německa, kde se zotavoval po otravě nervově paralytickou látkou novičok. Z pokusu o otrávení obvinil Kreml, ten to popřel.

Agentura Reuters ve své zprávě upozornila, že nemůže nezávisle ověřit tvrzení, která zazněla v článku amerického deníku. WSJ se v něm odvolával na zdroje, podle nichž byly závěry amerických tajných služeb „široce akceptovány v rámci zpravodajské komunity a shodly se na nich i několik amerických agentur včetně Úřadu zpravodajské služby (CIA)“.

Závěry podle zdrojů vycházely z množství informací včetně utajovaných zpravodajských údajů iz analýzy veřejně známých faktů, mezi něž patří načasování Navalného smrti a to, jak zastínila březnové prezidentské volby v Rusku.

Témata:  Alexej Navalnyj Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy