Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 65,2 miliardy méně

Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

Na výběr daní mělo dopad šíření koronaviru a s tím spojená omezení a útlum ekonomické aktivity. Ještě ke konci března daňové příjmy státu meziročně rostly. Proto také kvůli dopadům pandemie Sněmovna schválila zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 500 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun na počátku letošního roku.

Za propadem příjmů z daní právnických osob je mimo jiné protikrizové opatření v podobě posunu lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna.

Stejně tak příjmy z daní fyzických osob ovlivnilo faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 18. srpna a prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Na dani z příjmu fyzických osob získal stát letos za pololetí 93,4 miliardy korun, meziročně o 19,4 miliardy méně.

Z dostupných údajů vyplývá, že růst stát ke konci června zaznamenal jen u daně z příjmů fyzických osob vybíraných srážkou a u daně z nemovitých věcí. Její výběr stoupl meziročně o 4,5 procenta na 7,9 miliardy korun.

Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 321,5 miliardy korun, tedy o 47,6 miliardy meziročně méně. Schodek rozpočtu ke konci června činil 195,2 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procetním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy v 1. pololetí roku 2019 a 2020 (v mld. Kč) - výběr:

Zdroj: MF