Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko zvolní podmínky přeshraničního cestování očkovaných

Bratislava
Bratislava
Foto: Pixabay

Slovensko patrně od příštího týdne nebude vyžadovat karanténu při cestách z členských zemí EU a některých dalších států s příznivou epidemickou situací od lidí, kteří byli očkováni proti nemoci covid-19 nebo prodělali covid-19 v posledních 180 dnech. Výjimku z izolace budou mít i děti do věku 18 let. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí vlády, která schválila základní pravidla přeshraničního cestování. Podrobnější podmínky stanoví úřad hlavního hygienika, který už oznámil, že příslušnou vyhlášku vydá ve čtvrtek.

Kabinet premiéra Eduarda Hegera schválil cestovatelský semafor, který rozděluje státy do tří kategorií, a to hlavně v souvislosti s rizikem šíření koronavirové nákazy. Nejmírnější podmínky cestování na Slovensko by nově měly platit pro návrat z některé ze seznamu takzvaných zelených zemí, na který Bratislava zařadila nejen státy EU, ale i další zhruba desítku jiných států.

Při cestách ze skupiny červených a černých států se karanténě už nevyhnou ani cestující, kteří byli očkováni proti covidu-19. Zařazení států do jednotlivých kategorií by Bratislava měla přehodnocovat zpravidla jednou za dva týdny.

V současnosti cestující až na výjimky musejí po příjezdu na Slovensko nastoupit do karantény. Tu je možné ukončit například po obdržení negativního výsledky testu na koronavirus, který lze podstoupit nejdříve osmý den izolace. Bez testu a při bezpříznakovém průběhu trvá izolace dva týdny.

Volnější podmínky platí při cestování například z jiných zemí EU, pokud má cestující už při vstupu na Slovensko negativní test. Následně může absolvovat test na koronavirus hned po příjezdu země a po obdržení negativního výsledku karanténu ukončit.

Témata:  Slovensko Cestování

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy