Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusku se pád rublu zatím mírnit nedaří, a to ani po zavedení drakonických opatření typu znárodnění devizových příjmů firem. Základní úroková sazba v zemi stoupá na 20 procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ruská centrální banka se dnes masivními intervencemi, ale i znárodněním devizových příjmů snaží mírnit dopad víkendových sankcí Západu. Rubl se po otevření trhů vůči dolaru propadal zhruba o 30 procent, posléze však svůj propad zmírnil na zhruba 25 procent, aby opět začal padat o nějakých 30 procent.

Devizoví obchodníci se  snaží započítat dopad masivních intervencí ruské centrální banky za obranu rublu.

Ruská centrální banka nejprve nad ránem středoevropského času zakázala cizincům prodávat akcie ruských firem. Jedná se o opatření, které je „na hraně“ a důvěru mezinárodních investorů v ruské trhy dále poškodí, avšak umožňuje Rusku přibrzdit houfný odliv kapitálu ze země. Ten se dnes obecně očekává právě v důsledku víkendových finančních sankcí Západu.

V časných ranních hodinách pak ruská centrální banka zvedla svoji základní úrokovou sazbu z 9,5 na 20 procent. Firmám a domácnostem v zemi tak výrazně zdraží úvěry, včetně hypoték. Dále se tak prohloubí hluboká recese, která Rusko nevyhnutelně čeká.

Rusko ovšem bojuje za rubl také znárodněním devizových příjmů. Firmy v zemi totiž budou muset 80 procent svých devizových příjmů povinně převádět do rublu.

Přes uvedená opatření se ruské centrální bance propad rublu mírnit nedaří, ten nyní ztrácí dokonce více než 30 procent.

Témata:  Rubl (RUB) válka sankce komentář

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.