Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. Zatímco hrabošovi stačí k otravě jedna granule, bažant jich musí sežrat nejméně pět a zajíc minimálně 40. V případě mrtvých zvířat na Brněnsku byl jed na poli zřejmě aplikovaný nesprávně ve větší koncentraci.
Shodli se na tom předseda družstva Agrochema František Komárek, které jed vyrábí, i vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.
"Když tuto nástrahu nasypu do žlabu kravám a do voliéry bažantům a zajícům, tak je otrávím. Vtip je ale v tom, že se to aplikuje jiným způsobem tak, aby k tomuto nedošlo," řekl ČTK Tkadlec. Aby byl organismus otráven, musí dostat v krátké době letální dávku akutního jedu. Zajíc tak při padesátiprocentní úmrtnosti musí podle Tkadlece pozřít asi 30 granulí, smrtelná dávka je 40 až 60. Srnci by museli pozřít 100 až 200 granulí.
Pokud by ale byl jed rovnoměrně rozmetaný po porostu, kde navíc roste další zeleň, musela by zvířata granule hledat. "Pro mě je tedy docela nepochopitelné, že by (zajíc) uhynul, protože to nenajde v porostu hned. Navíc je tam zelené, takže pro něj granule není atraktivní. Takže by to musel nasbírat. Do té doby by se mu ale muselo udělat zle a měl by zastavit příjem potravy," vysvětlil Tkadlec. I za této situace by prý zajíc nebo jiný větší býložravec přežil.
Myslivci z Tuřan, Šlapanic a Žatčan našli v posledních dnech skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Zbytky účinné látky přípravku Stutox II prokázaly testy vzorků uhynulého zajíce a dvou bažantů z Tuřan. K aplikaci Stutoxu II na některých polích u Brna v minulém týdnu se přihlásil zemědělský podnik Bonagro.
Ani Komárek si úmrtí zajíců a bažantů nedovede vysvětlit, proto se domnívá, že byl jed někde vysypaný ve větším množství. "Přikláním se k názoru, že došlo k pochybení," řekl ČTK. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k tomu ale řekl, že zatím žádný důkaz není. "Všichni kroutíme hlavou, jak se to mohlo stát," dodal.
Tladlec si myslí, že pokud budou zemědělci nuceni dávat na lánech jed přímo do nor, bude se technologický postup porušovat. "Lidský faktor je ošidná záležitost," poznamenal. To byl podle něj i zřejmě případ úhynu zvířat u Brna. K otravám může přispět i to, když je pole sklizené a zvířata najdou celý shluk granulí.
Vzorným pokládáním jedu lze podle Tkadlece ošetřit jen zahrádka nebo hektarové pole, nikoliv dvaceti a více hektarové pole. Proto na nich doporučuje rozmetání strojem. "Stutox byl původně vyvinut pro rozmetání do porostu. Měl by tam být ale vzešlý porost. Rozmetadlo se nastaví a jed rozmete na povrchu. Aby tak na jednom metru bylo kolem šesti až do deseti granulí," vysvětlil Tkadlec.
Na Slovensku se podle tamního ministerstva zemědělství a rozvoje venkova jed Stutox I povoluje aplikovat pouze do nor. "Hlavním preventivním opatřením je orba a správné střídání plodin," odpověděl úřad ČTK.
Tkadlec českým zemědělcům nyní doporučuje, aby sklizená pole raději zorali orbou zhruba do 20 centimetrů. "Drtivá většina hrabošů má nory do deseti dvaceti centimetrů pod povrchem. Kdyby to tak zorali, vznikne pole zcela bez vegetace, kde hraboš dlouhodobě nemůže žít. Otevřené nory se velice rychle izolují a pak je zemědělec schopen i takové velké pole ošetřit do nor," konstatoval.
Témata: jedy, hraboši, zajíc, zemědělství
Související
11. srpna 2019 15:10
8. srpna 2019 11:04
