Dvě třetiny lidí s příznaky či kontaktem nebyly na testu

Dvě třetiny lidí, kteří byli podle výzkumu Život během pandemie za poslední měsíc v osobním kontaktu s nakaženým covidem-19 nebo měli typické příznaky nemoci, nebyly na testu.

Ilustrační fotografie
reklama

Z dotazovaných mělo kontakt či příznaky 14 procent lidí, jen pět procentních bodů bylo testováno, uvedl na twitteru sociolog Daniel Prokop, jehož výzkumná agentura PAQ Research se na výzkumu podílí. V průzkumu odpovídá do března každé dva až tři týdny stejná skupina více než 2200 respondentů. Shromažďuje data o míře kontaktů, typech jejich aktivit, testování a případných příznacích nemoci.

"Čtrnáct procent lidí nám říká, že bylo v posledním měsíci v osobním kontaktu s nakaženým nebo mělo typické příznaky covidu jako je ztráta čichu či chuti. Jen pět procentních bodů, tedy třetina z nich, byla v posledním měsíci testovaná," napsal Prokop. Nemusí jít ale automaticky o lidi, které na test poslala hygiena nebo praktický lékař, a oni na něj nešli.

Pro účely výzkumu se totiž kontaktem rozumí osobní setkání delší než pět minut. Hygienici za něj považují 15 minut ve vzdálenosti menší než dva metry, roli hraje také použití roušky či respirátoru.

Poměr testovaných lidí k těm s rizikovými setkáními byl podle Prokopa nejhorší v září a začátkem října, kdy jich byla asi šestina. "Pak se to trochu zvyšuje, ale pořád asi vidíme menšinu epidemie. Což tedy odpovídá více než dvacetiprocentní pozitivitě testů," uvedl.

Více se podle něj nechávají testovat lidé, kteří nepracují, mají možnost práce z domova nebo oborech jako je IT, finance či státní správa. "To sedí s tezí, že jednou z demotivací testovat je výpadek z práce," dodal. U zaměstnance může jít o obavu ze ztráty příjmu, u zaměstnavatele o ztrátu pracovní síly.

Podle Mladé fronty Dnes ve druhém říjnovém týdnu nepřišlo na test 19.753 lidí, které tam poslali praktičtí lékaři a hygienici. Testů bylo za ten týden provedeno 134.520. Na každých sedm testovaných tak připadal zhruba jeden další, který na test nešel.

Podle Prokopa je důležité lidi pozitivně motivovat, například vyšším než 60procentním vyplácením mzdy pro lidi v izolaci či karanténě a refundacím zaměstnavatelům. Vyřešit by se také podle něj měl problém s tím, že v některých regionech to lidé mají na testy daleko.

Průzkumu v rámci výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se vedle PAQ Research podílí iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovovaní jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky