Další opatření pro boj s koronavirem budou vyhlášena v pátek

Dlouhodobý plán dalších opatření proti epidemii nového typu koronaviru bude podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) představen v pátek 9. října. Oznámit chce, jaká méně zásadní nařízení začnou platit od pátku, jaká po 14 dnech a jaká budou dlouhodobá.

Ilustrační fotografie
reklama

Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podrobnosti o opatřeních sdělit nechtěl. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima kritizoval, že opatření jsou vyhlašovaná v pátek odpoledne a platí od pondělí, což podle něj poskytuje málo času na přípravu.

"Komplex opatření bude představený v pátek. Bude řečeno, která nastanou příští pátek, a jaká chceme udělat dlouhodobě," řekl ministr. Podle něj je nutné přijmout i opatření na delší časové období, aby nemusela ČR fungovat v "peacích", tedy aby se stav epidemie nezhoršoval a zlepšení zase nevyžadovalo přísnější opatření. Zvažovaných opatření bude podle Prymuly zhruba 60, vláda z nich bude vybírat i podle dopadů na ekonomiku.

"Křivka se částečně zplošťuje už teď. Opatřeními od pondělí se to podaří dál zplošťovat," řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. S nouzovým stavem začne platit například uzavření středních škol a zákaz hromadných akcí venku nad 20 osob a uvnitř nad deset lidí. V dokumentu, kterým vláda nouzový stav vyhlásila, není výslovně uvedeno, že lze povolat studenty medicíny do nemocnic. "Mělo to tam být, pokud to tam není, je to chyba," řekl Prymula. Opatření podle něj připravili legislativci, on ze své odbornosti není schopen říct, jestli povolat mediky umožňují.

Rezervní kapacity nemocnic jsou podle Prymuly obrovské. "Nebudeme držet 5000 prázdných lůžek, jestli někdo přijde s covidem. Musíme léčit i jiné diagnózy," řekl ministr. Podle poslance ODS a lékaře Bohuslava Svobody potřebují mít nemocnice jasný plán, co se bude dít, když se situace zhorší. Ministr uvedl, že se dá počítat s tím, že do nemocnice bude potřebovat po týdnu až deseti dnech 2,3 procenta nakažených.

Nakažených je podle něj 969 zdravotních sester a 564 lékařů, před týdnem to bylo 400 lékařů a 700 sester. "Deset procent lékařů a 17 procent sester se nakazilo ve zdravotnických zařízeních, většina průběhů je lehká," dodal. Zdravotnické odbory naopak minulý týden uvedly, že se domnívají, že se jich v práci nakazila většina.

Kapacity testování by se podle Prymuly měly navýšit na 50.000 testů denně. Podle Zimy by stačilo současných 20.000 až 35.000. "Máme poměrně vysoké číslo pozitivních na počet vzorků. Máme 15 procent a musíme se dostat pod deset procent. Z toho vyplývá, že 20.000 testů je málo," sdělil ministr. Podle něj by se od příštího týdne měly zapojit k PCR testů testy nového typu, takzvané LAMP testy, které by mohly navýšit o 3000 denně. Testů tohoto typu by mohlo by být do budoucna denně až 10.000.

"Musíme si přesně říct, koho chceme testovat a koho nikoliv," dodal. Při zapojení i méně přesných testů antigenních by se dalo dostat na 50.000 během pár dní s rizikem, že mají nižší citlivost a některé nakažené neodhalí. Lze je ale podle Zimy používat i mimo laboratoře, třeba u praktických lékařů nebo v zařízení sociálních služeb. Podle Svobody je ale nutné zvažovat i cenu desetitisíců testů denně. Od začátku epidemie podle Prymuly stálo testování přes 2,5 miliardy korun. Proto je podle něj snaha hledat testy levnější, jako jsou LAMP nebo testy antigenní.

Podle Prymuly už se podařilo znovu nastartovat trasování kontaktů nakažených případů v Praze a Středočeském kraji zapojením externích call center a dalších telefonistů. Systém hygien byl podle něj v posledních letech zanedbávaný, zvažuje i změnu zákona.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky