Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brněnské teplárny dnes zahájily topnou sezonu. Jaká bude cena?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Teplárny Brno dnes po třech a půl měsících zahájily topnou sezonu. Důvodem je předpověď počasí, podle níž se dnes celodenní průměrná teplota dostane pod hranici 13 stupňů. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

"O tom, jaký bude další vývoj v dodávkách tepla, se budeme rozhodovat podle aktuálního vývoje počasí," uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Topná sezona tak letos začíná o týden dřív než před rokem, kdy se radiátory v brněnských domácnostech a firmách rozehřály až 25. září. Minulá topná sezona ale byla jedním z nejdelších topných období, skončila až na konci května po 248 dnech.

V létě teplárny pracovaly na opravách technologií, pokračovala i výměna parovodů za horkovody.

"Z klimatického pohledu bylo léto 2019 velmi teplé, přičemž tím vůbec nejteplejším letním měsícem byl hned ten první, tedy červen. Zajímavé je, že takto horký červen letos následoval po velmi studeném květnu. Rozdíl v průměrné teplotě těchto dvou měsíců činil více než 10 °C, což je velká abnormalita," uvedl finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura.

Cena za teplo pro letošek zůstává stejná, nezměnila se už od roku 2017 a drží se na 633 korunách za gigajoule. Teplárny využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, maximálně využívají i dodávky tepla od městské odpadové společnosti SAKO Brno.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla. Průměrná roční platba domácností za teplo se pohybuje kolem 14.000 až 16.000 korun.

Témata:  topení energetika Brno

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy