Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brněnské teplárny dnes zahájily topnou sezonu. Jaká bude cena?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Teplárny Brno dnes po třech a půl měsících zahájily topnou sezonu. Důvodem je předpověď počasí, podle níž se dnes celodenní průměrná teplota dostane pod hranici 13 stupňů. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

"O tom, jaký bude další vývoj v dodávkách tepla, se budeme rozhodovat podle aktuálního vývoje počasí," uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Topná sezona tak letos začíná o týden dřív než před rokem, kdy se radiátory v brněnských domácnostech a firmách rozehřály až 25. září. Minulá topná sezona ale byla jedním z nejdelších topných období, skončila až na konci května po 248 dnech.

V létě teplárny pracovaly na opravách technologií, pokračovala i výměna parovodů za horkovody.

"Z klimatického pohledu bylo léto 2019 velmi teplé, přičemž tím vůbec nejteplejším letním měsícem byl hned ten první, tedy červen. Zajímavé je, že takto horký červen letos následoval po velmi studeném květnu. Rozdíl v průměrné teplotě těchto dvou měsíců činil více než 10 °C, což je velká abnormalita," uvedl finanční ředitel tepláren Přemysl Měchura.

Cena za teplo pro letošek zůstává stejná, nezměnila se už od roku 2017 a drží se na 633 korunách za gigajoule. Teplárny využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, maximálně využívají i dodávky tepla od městské odpadové společnosti SAKO Brno.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla. Průměrná roční platba domácností za teplo se pohybuje kolem 14.000 až 16.000 korun.

Témata:  topení energetika Brno

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy