Analytici: Situace kolem ropy dál sníží cenu benzinu a nafty v ČR

Cena květnového kontraktu americké lehké ropy WTI klesla v pondělí o 306 procent a uzavřela poprvé v záporných hodnotách, což znamená, že prodejce musí kupujícímu za každý odebraný barel ještě zaplatit. Analytici upozorňují, že pro evropský trh je důležitější vývoj ceny severomořské ropy Brent. Ta také klesá, dnes ráno se prodávala za necelých 25 dolarů za barel.

Z údajů společnosti Finlord na základě dat Evropské komise vyplývá, že litr benzinu Natural 95 se v Česku aktuálně prodává průměrně za 26,60 Kč, litr nafty za 26,99 Kč. Od začátku měsíce pohonné hmoty zlevnily zhruba o korunu. Analytici už dříve pokles odůvodňovali situací na trhu s ropou a celosvětovou pandemií nemoci covid-19. Trend má podle nich pokračovat i nadále.

"Průměrné ceny pohonných hmot v nejbližších týdnech poklesnou až o další jednu korunu. Následně by měla přijít stabilizace. Na konci pololetí by se tak průměrná cena měla pohybovat v rozmezí 26 až 27 korun za litr. Samozřejmě u nejlevnějších čerpacích stanic bude možné nadále tankovat za přibližně 23 až 24 koruny za litr," řekl dnes ČTK analytik Finlordu Boris Tomčiak.

Největší vlv má podle něj stále propad cen ropy. "Nabídka ropy je stále o čtvrtinu větší než spotřeba. Otevírání evropské a americké ekonomiky je pomalejší proti předpokladům. I ekonomická aktivita Číny roste pomaleji. Globální spotřeba ropy bude nadále velmi nízká. Kolaps cen ropy lze tedy zastavit jenom rekordním snížením produkce," podotkl.

Analytici připomínají, že opatření proti šíření nákazy covid-19 mimo jiné snižují poptávku po pohonných hmotách. V Česku proto dočasně uzavřely některé své čerpací stanice například sítě MOL nebo Free1 GAS. Experti nevylučují, že kvůli současné situaci mohou některé pumpy skončit úplně.

"Pokud některé stanice zkrachují, půjde spíše o drobné malé prodejce než nadnárodní sítě, které mají vybudován lepší systém doprovodného prodeje s vysokou marží a mají tak vytvořený lepší polštář. Ve většině takových krachů nepůjde o zavření prodejny, nýbrž o prodej větší síti. Dojde tedy ke koncentraci na trhu, úplně zavřených pump bude maximálně několik desítek," řekl ČTK hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Ve srovnání s okolními státy vychází Česká republika dlouhodobě jako pumpařská velmoc. Vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích. Celkem je v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupné jsou asi 4000 z nich.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko ČTK řekl, že marže pumpařů se na českém trhu výrazně liší. "Na jedné straně najdeme na trhu cenové dravce, kteří tradičně drží velmi nízké marže v řádu vyšších desítek haléřů a současná situace na tom nic nezměnila. Na druhou stranu větší část provozovatelů využila koronavirové krize a kolapsu cen ropy k navýšení vlastních marží, které jsou v mnoha případech až trojnásobné proti běžnému období," uvedl.

"Tento vývoj však není dlouhodobě udržitelný, a proto bych s ohledem na nižší poptávku po pohonných hmotách a relativně konkurenční prostředí čekal v nejbližších měsících postupnou normalizaci marží," dodal.

Tomčiak doplnil, že i přes omezení pohybu přes hranice nenastaly výraznější změny v poměrech cen pohonných hmot v Evropě v porovnání s ČR. "Směrem na západ jsou pohonné hmoty stále výrazně dražší. Naopak na sever a východ jsou levnější s výjimkou Slovenska. Tam je výrazně draží benzin i nafta," dodal.

Ceny pohonných hmot ve vybraných evropských státech

Zdroj: Finlord

Témata:  benzin,  nafta